"Zvládlo se to v jiných sportech, tak nevidím důvod, proč by se to nemělo zvládnout ve fotbale," říká o novince.
Na jaře jste vedli divizi a byli jste blízko cíle postoupit. Už jste vyhodnotili, proč to nevyšlo?
Vyhodnotili jsme si to snadno. Cíl, který jsme si dali, postup, byl ovlivněný zraněním hráčů. Hned v úvodu jara se zranil jeden z klíčových hráčů Martin Vozábal. Později i Patrik Káník (je to mladší bratr šéfa klubu). Pro nás to jsou klíčoví hráči a nedokázali jsme je nahradit.
Byly to jediné důvody?
K tomu začaly zkoušky na vysokých školách a problémem bylo, že nám klesla účast na tréninku. Proto se zhoršila i výkonnost v době, kdy jsme se dostali na první místo. Pak už jsme nebyli schopní první Domažlice dohonit.
Mrzelo vás to hodně?
Samozřejmě. Sezona byla hodně náročná po všech stránkách. I finančně a organizačně. Každý neúspěch člověka mrzí. Ale je to fotbal a postoupit může často jen jeden.
Vy jste měli šanci postoupit i z nižší pozice.
Čekali jsme, kdo se přihlásí do vyšších soutěží. Když se všichni přihlásili, bylo jasné, že padla varianta, na kterou jsme se připravovali s Českými Budějovicemi. Tam chtěli zrušit béčko, které nakonec stejně na čas zrušili a hráče k nám převedli. Ale na tu možnost dodatečného postupu jsme čekali marně.
Rozhodli jste se, že budete farmou českobudějovického klubu. Jaké jsou nyní vaše cíle?
Ty nejvyšší. Hrát na špičku divize. A když se nám nabídne možnost postoupit, tak pro to samozřejmě uděláme maximum. Bude důležité, aby se spolupráce mezi kluby rozběhla. Protože to bude nultý ročník se vším všudy. Potřebujeme, aby hráči, kteří přijdou, hráli co nejvíce. Ale zároveň, aby šanci měli i naši hráči, kteří jsou v kádru. To bude hlavní cíl.
Vy jste kývl na nabídku českobudějovického klubu být farmou. Co vás k tomu vede?
Dlouhodobě spolupracujeme hlavně kolem mládeže. Vycházeli jsme českobudějovickému klubu vstříc, většina našich talentovaných hráčů odešla tam. Tu spolupráci jsme rozvíjeli dál a díky hlavně panu Kotrbovi a Rogozovi (členové vedení českobudějovického klubu) jsme se dohodli na maximální možné spolupráci. Také díky tomu, že federace upravila legislativu a umožnila farmy. Teď se v obou klubech uvidí, co to přinese.
Jaké výhody ve farmě vidíte?
Budeme mít relativně dostatek kvalitních hráčů. Výhodou bude i to, že si u těch hráčů pomůžeme ekonomicky. Diváky jistě zláká, že tu uvidí zajímavé hráče.
Nebojíte se, že budete mít pokaždé jiné mužstvo a budete muset hrát s hráči, jak budou České Budějovice potřebovat?
Zvládlo se to v jiných sportech, tak nevidím důvod, proč by se to nemělo zvládnout ve fotbale. Je tu sice něco zažitého, ale je potřeba občas i něco změnit. I proto jsme angažovali trenéra Dejmala. Je zkušený a měl by si s tím poradit. Velkou hlavu si z toho nedělám.
Věříte tomu, že byste mohli zvednout díky propojení s prvoligovým klubem návštěvnost?
Je to jedna z věcí, proč jsme se rozhodli pro farmu. Na známé ligové hráče by měla být návštěvnost vyšší. Například na přípravném utkání České Budějovice - Příbram bylo vidět, že diváci chodit chtějí. Bylo jich tam snad pět stovek. My máme v průměru návštěvy na divizi kolem 200 lidí. Když se průměr zvedne o stovku, budu spokojený.
Strakonický klub má v Českých Budějovicích hodně mladých hráčů. Víte, kolik jich tam momentálně působí?
Nyní je jich kolem dvaceti. To je vysoké číslo. Strakonicko bylo vždy místem, kde byl o fotbal zájem. Je to líheň. U nás je to zásluha trenérů mládeže. Těch, co tu od přípravek po dorosty pracují. A musím říct, že pracují skvěle. To, že je o hráče potom zájem, je pro ně vyznamenání.
Můžete říct, kteří trenéři to jsou? I když na někoho můžete pozapomenout?
Vážím si práce pana Pintíře, pana Kylbergera a dalších. Třeba trenérů přípravky, pana Marce nebo pana Boukalíka. To jsou lidé, kteří se dětem věnují ve svém volném čase. A musím říct, že to dělají hodně dobře.
