Ještě nedávno se fotbalem živil, před časem si ale řekl, že je čas na změnu...
Devětadvacetiletý krajní záložník Petr Dolejš odsunul svoje fotbalové ambice stranou a pobyt na trávníku už bere především jako zábavu.
„Je to tak, chci se fotbalem hlavně bavit,“ potvrzuje rodák z jižních Čech, který se stal před pár dny nejnovější posilou třetiligového Velkého Meziříčí. „Ráno chodím normálně do práce, fotbal hraju až potom,“ hlásí bývalý záložník Českých Budějovic, Jihlavy či Teplic.
Pořád jste ale ještě ve věku, kdy se vrcholový fotbal jen tak nebalí. Co vás vedlo k vašemu rozhodnutí?
Už chci mít hlavně klid. Nemám potřebu řešit něco kolem dlužných výplat. A co se věku týká, tak už nejsem nejmladší a musím začít myslet na zadní vrátka.
Můžete být konkrétnější, kde jste měl problémy s dlužnými výplatami?
To už bylo dřív a tohle téma bych nechtěl řešit. Prostě všechno dopadlo tak, jak dopadlo. Teď chodím do práce, abych měl nějaký jistý příjem. Fotbal už si chci hlavně vychutnávat.
Prozraďte, v jaké oblasti jste zaměstnaný?
Jsem vyučený automechanik, takže v tom teď pokračuju. A dá se u toho stíhat i fotbal, protože mám dohodnuté pouze ranní směny.
A baví vás vaše práce?
Vyrůstal jsem v tom, takže ano, baví mě to.
Možná se časem stanete mechanikem nějakého závodního vozu?
(směje se) Ne, to určitě ne. Já si budoucnost plánuju jinak, ale jelikož člověk doteď hrál jenom fotbal a nic jiného nedělal, tak se někde musí začít.
Petr DolejšNarodil se 1. dubna 1986. S fotbalem začínal v rodných Mirovicích. V roce 2008 si ho trenér František Straka vybral do Českých Budějovic a svého debutu v první lize se Dolejš dočkal 2. března téhož roku v souboji s Mladou Boleslaví. Později si zahrál nejvyšší soutěž také za Teplice, kam odešel v roce 2012 z tehdy ještě druholigové Jihlavy. Letošní sezonu stráví ve Velkém Meziříčí. |
Vy pocházíte z jižních Čech, ovšem teď jste se usadil na Vysočině. Proč právě tady?
Hrál jsem dva a půl roku v Jihlavě a našel jsem si tady i přítelkyni. Proto jsem se sem nastěhoval, abychom byli spolu.
Hrát ale budete za Velké Meziříčí...
To ano, protože můj kamarád Honza Šimáček, se kterým jsem v Jihlavě působil, je teď asistentem trenéra ve Velkém Meziříčí. Takže první kontakty probíhaly výhradně přes něj. A nakonec jsme se s klubem domluvili.
Za sebou už máte také dva zápasy, přičemž ten druhý byl pohárový v Nové Vsi u Nového Města na Moravě. Výsledek 6:0 zní hodně přesvědčivě...
Vyhráli jsme určitě zaslouženě. Rozdíl mezi námi a jimi byl veliký. Což se však dalo čekat, protože oni hrají okresní soutěž a nás čeká sezona ve třetí lize. Kvalita byla rozhodně na naší straně.
Pod vysoké víkendové vítězství jste se podepsal jedním gólem, ale také jste nahrával. Vypadá to, že souhra s týmem by vám neměla dělat problém. Je to tak?
Ano, s klukama si vyhovíme. Pravda, v tom prvním přípravném zápase s juniorkou Jihlavy bylo znát, že ještě moc nevíme, co od sebe očekávat, ale teď už to šlo. I když, znovu musím upozornit, že kvalita soupeřů byla opravdu rozdílná.
Mluvil jste o tom, že se chcete fotbalem hlavně bavit, takže se zeptám - chutnalo vám vítězství v Nové Vsi jinak?
To je těžké posuzovat. (dlouze přemýšlí) Když je člověk profík, tak je to vždycky jiné. Každý týden musíte na hřišti pořád něco dokazovat. Jasně, bojovat musíme všichni i teď, ale prostě je to jiné.
V dalším pohárovém kole přivítá Velké Meziříčí na domácím trávníku Zbrojovku Brno. Těšíte se na konfrontaci s prvoligovým týmem?
Jasně, byl to náš cíl. Brno je blízko, naláká diváky do hlediště a bude to super. Nebo aspoň doufám, že přijde hodně lidí.
Pojďme se na chvilku vrátit v čase. Jak vzpomínáte na svoje angažmá ve druholigovém FC Vysočina?
Moc rád. Poznal jsem tam spoustu skvělých lidí, klub fungoval přesně tak, jak má. Musím Jihlavě za všechno jenom poděkovat.
Takže pokud vám to čas dovolí, na zápasy Synot ligy se na jihlavský stadion přijdete podívat?
Jasně, pokud to stíhám, tak chodím celkem pravidelně. Pořád tam mám hodně kamarádů - třeba Petra Tlustého nebo Murise Mešanoviče. Vysočině pořád fandím.
Sice jste mluvil o tom, že už je vaší prioritou práce, ale co kdyby se přece jen objevila nějaká nabídka z vyšší soutěže?
Tak bych ji samozřejmě zvažoval. Mám totiž ještě jeden takový sen, že bych si mohl dát v první lize gól. Sice jsem už tři dal, ale ani jeden mi neuznali. (usmívá se) Každopádně už moc nevěřím, že k tomu někdy dojde.
Jaké jsou vlastně ambice Velkého Meziříčí před startem nové sezony?
Bude to pro tým první zkušenost s třetí ligou, takže chce hrát klidný střed tabulky. A co jsem za tu krátkou chvíli měl možnost poznat, i když je těžké teď něco předvídat, tak bychom na to mohli mít.
