Trenér Varnsdorfu Pavel Drsek, někdejší ligový obránce, si na konci srpna po vzájemném zápase svého celku se Zbrojovkou do Pavla Zavadila lehce rýpnul: „Po jeho vystřídání se hra změnila a Brno začalo hrát rychleji a přesně, kdežto my jsme po zisku míč hned ztratili a tím se dostali pod tlak,“ řekl o 43letém středopolaři, který si právě v tomto utkání zranění zadního stehenního svalu po týdnu odpočinku obnovil a už v 15. minutě musel střídat.
Od té doby pauzíruje. „Trochu se mi to léčení prodloužilo. Šel jsem po zranění hrát asi moc brzo a zase mě to zatahalo, tak si dávám pauzu. Musím se dát pořádně dohromady. Nějaké zápasy ještě budu muset vynechat,“ hlásí kapitán Zbrojovky ze začátku druholigového ročníku.
Co na Drskova slova říkáte?
Beru to v pohodě. Za deset minut, co jsem byl na hřišti, jsem se dotkl míče asi dvakrát, když jsem ho sklepával. Tam žádná rychlost ani nemohla být. (úsměv) My jsme věděli, že nás Varnsdorf bude od začátku presovat, ale za chvilku už nebude moct. Mužstvo máme kvalitnější my. Byla otázka času, kdy vstřelíme první gól. Pak jsme si to ale nepohlídali a inkasovali jsme ze dvou standardek, což by se stát nemělo a rozebrali jsme si to. I takové zápasy jsou.
Sledujete, jak se Zbrojovka vyrovnává s vaší absencí?
Myslím, že kádr máme dost široký, což bude v sezoně jenom dobře. Když někdo vypadne, naskočí jiní, kteří to zvládnou. I konkurence v mančaftu je dost vysoká na druhou ligu, i to je absolutně v pořádku.
Kdy ji zase rozšíříte vy na hřišti?
Když mě sval zatahal v zápase, věděl jsem, že to asi nebylo pořádně doléčené. Pak jsem to malinko cítil i na tréninku. Řekli jsme si, že to musím doléčit úplně, ať se mi to nevrací. Do čtrnácti dnů nebo tří týdnů bych mohl být ready.
Odrazilo se do svalového zranění vaše nadšení, s jakým jste se po návratu k fotbalu vrhnul do trénování a hraní?
No já nevím… Přípravu a první čtyři kola jsem trénoval bez úlev a žádné potíže jsem neměl. Tohle zranění se prostě stalo. Byl jsem na rezonanci, nemám tam nic natrženého, ani trhlinku. Mám samozřejmě nějaký věk, u mladších hráčů se to hojí rychleji. Já musím být trpělivý a pořádně se vyléčit.
Berete mi připravenou otázku z úst. Je na místě obava, že zranění souvisí s tím, v jakém věku se pokoušíte o comeback?
Jsem si vědom, že nějaký věk tam je, ale já se cítím dobře. Necítím se po zátěži nebo po tréninkovém bloku víc unavený než třeba před pěti lety. Musím víc dávat regeneraci a strečinku, to je jasné, tohle zranění se ale objeví i u mladších hráčů. Podle mě to není ani na dlouhou dobu. Budu muset vynechat nějaký ten týden, a potom věřím, že se vrátím ve stoprocentní formě.
Dělají vám mezitím radost výkony a postavení Zbrojovky v tabulce?
V kabině, jak jsem kluky poznal, je všechno v pořádku. Z počátku tam byl splín, že se sestoupilo, ale jak se začalo hrát, je to v pořádku. Kabina je zdravá. Teď by se to dokonce mohlo začít bodově trhat, ale my se opravdu soustředíme hlavně na každý zápas, co přijde. Body člověk po očku sleduje taky. Mužstvo má vnitřní sílu, spoustu zápasů dokáže rozhodovat ke konci nebo ve druhé polovině, což taky něco naznačuje. Druhá liga se hodně zkvalitnila, daleko víc mančaftů chce hrát nahoře. Je v ní plno mladých hráčů. I ve Zbrojovce mladí kluci dostávají hodně šancí, za což jsem rád, a prokazují to na hřišti.
Je psychologicky důležité, že jste po osmi kolech poprvé v sezoně na prvním místě tabulky?
Souhlasím, je to strašně důležité. Sebevědomí hráčů a mančaftu roste. Říkali jsme už před začátkem, že nechceme něco honit na poslední chvíli, od začátku jsme to chtěli podchytit, a až na jeden zápas (prohra v Prostějově) se nám to daří. Víme, že máme nedostatky, na nichž musíme pracovat, to k tomu patří. Pracujeme na tom každý den. Chce to trpělivost.
Jako velký trumf se ukazuje útočník Jakub Řezníček, s šesti góly nejlepší střelec druhé ligy. Předčí vaše očekávání?
Ani ne! Znal jsem ho, už jsme tady spolu delší dobu působili. My jsme věděli, že start sezony je u něho vždycky takový pozvolnější, to míval i dřív. Byla otázka, kdy dá první gól, a netrvalo to až tak dlouho. (Řezníček poprvé skóroval ve 4. kole a hned to byl čtyřgólový zápas) Pokud chcete postoupit, musíte mít ve svém středu útočníka-střelce. Kdo ho nemá, má to hodně složité. Můžete hrát, jak chcete, ale jak nedáváte branky, není to čím nahradit.
Jaká je teď vaše role ve Zbrojovce, když nehrajete? Jste tím mentorem pro mladší hráče, jak bylo řečeno při vašem příchodu?
I když jsem zraněný, jsem na tréninku každý den. Kluky vidím v kabině, komunikujeme spolu průběžně.
Několik jich ale brzo po vašem příchodu zamířilo na hostování jinam. Máte pořád koho mentorovat?
Někteří odešli, pokud to pro ně byla lepší varianta. Jambor ve Vyškově má každý týden zápas, hraje velmi dobře, tak by to mělo být. Tam to byl správný krok. I ostatní kluci jinde naskakují v základní sestavě. Ve Zbrojovce jsou vytížení Ševčík s Endlem, což je perfektní. Bavím se s nimi o fotbale, o trénování, o zápasech. Byli na reprezentaci, za to jsem rád. Musí pracovat dál. Sezona bude dlouhá, přijdou výkyvy, a je potřeba se z nich umět vždycky dostat. S námi trénuje hodně mladíků, někteří dostávají šanci míň, někteří víc, a je jen na nich, aby se ukázali. I hráči na hostování jsou sledováni. Když na to budou mít, šanci určitě dostanou.
