Konečně gól. A fanoušci Slovácka naskákali na síť

Trojice nadšených fanoušků vyskočila na síť oddělující domácí kotel od hřiště a užívala si euforie. Šťastný střelec Pavel Němčický zase rychle zmizel v klubku slavících spoluhráčů. Ta radost byla pochopitelná. V 55. minutě zápasu se Sokolovem totiž fotbalisté Slovácka ve druhé lize ukončili po 332 minutách čekání na gól před vlastními fanoušky.

Fanoušci Slovácka. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Západočeského soupeře nakonec porazili 2:1, výhra přišla po šesti nerozhodných výsledcích v řadě. "Cítíme, že fanouškům góly dlužíme. Hlavně doma. Na vlastním stadionu se musí vyhrávat," uvědomuje si obránce Němčický.

Slovácko vítězstvím s velkou pravděpodobností získalo jistotu záchrany, pět kol před koncem má od patnáctého HFK Olomouc už osmibodový náskok.

A právě důležitost zápasu jako by svěřencům Josefa Mazury svazovala nohy. Narozdíl od minulých utkání to nebyl festival zahozených tutovek. "V prvním poločase jsme si vytvořili tlak, který byl spíš jen platonický. Měli jsme soupeře na jeho půlce, ale nebylo tam moc myšlenky, žádná vyložená šance, jen náznaky. Něco tomu chybělo. Sokolov navíc dobře bránil," poznamenal Mazura.

Více než tři tisícovky slováckých fanoušků projevily vůči svému týmu znovu velkou trpělivost a hráči se jim gólově odvděčili po změně stran, kdy už hra paradoxně nebyla tak kvalitní. Obě branky si byly hodně podobné. Němčický i v 77. minutě Chmelíček doráželi míč do brány ze skrumáže z bezprostřední blízkosti.

"Na každý gól se hodně natrápíme. Když to nejde fotbalově, musíte přidat na bojovnosti. A tím jsme ty dva góly a výhru urvali, vydřeli," řekl útočník Aleš Chmelíček. "V prvním poločase, který jsem ještě sledoval z lavičky, jsme se málo cpali do vápna, bylo i málo centrů. Po přestávce už se to zlepšilo," doplnil.

Poklidné šetření sil na středeční vrchol sezony - úvodní semifinále Poháru ČMFS na hřišti Slavie - si Slovácko přesto nemohlo v závěru dovolit. Za přílišnou opatrnost jej totiž v 86. minutě vytrestal snížením Pilař. A domácí se pak až příliš strachovali o výsledek. "Pět minut před koncem už bylo dobře, že jsme se snažili krájet čas, hráli takzvaně na praporky. Výhru jsme hodně potřebovali," řekl kouč Mazura.

Němčický: Jsem sváteční střelec

Už to bylo téměř deset let, co vstřelil slovácký fotbalový obránce Pavel Němčický druholigovou branku. Naposledy se prosadil v listopadu 1999 při výhře 3:0 v Poštorné. Poté následovalo 200 ligových startů a čtyři branky. Z té další ve druhé nejvyšší soutěži se radoval v sobotu proti Sokolovu.

Pamatujete si vůbec své poslední branky?
V první nebo druhé lize? Poslední ligový gól jsem dal v sezoně, kdy jsme sestupovali, proti Teplicím. A druholigový za éry bývalých majitelů, rodiny Valentů. To je strašně dávno. Já su sváteční střelec, kluci už si mě dobírali. Ale když si mě dobírají po dobrém, vítězném zápase, tak je to v pohodě.

Oba dva góly Slovácka byly hodně podobné, padly z bezprostřední blízkosti. Byla to taktika?
Třikrát jsme remizovali doma, třikrát venku. Na branky se strašně nadřeme. Za oběma góly jsme tentokrát šli důrazem a hlavně vůlí, s troškou štěstí se nám to povedlo. Věděli jsme, že patnáctá Holice prohrála a můžeme jí odskočit na osm bodů.

Jaký výsledek by se vám tak líbil ve středečním semifinále poháru na hřišti Slavie?
Výhra 1:0! (rozesměje se) Samozřejmě víme, že Slavia hraje nejlepší fotbal u nás. My se budeme snažit uhrát co nejlepší výsledek, aby bylo o týden později u nás o co hrát.