„Konečně jsme po těch třech remízách v řadě taky vyhráli. Získali jsme tři důležité body,“ pochvaloval si vítězství jihlavský středopolař, který příští týden ve čtvrtek oslaví 23. narozeniny.
Nebyli jste před zápasem malinko nervózní? Přece jenom jste nastupovali proti předposlednímu celku soutěže, tudíž výhra byla skoro povinnost...
Druhá liga je tak vyrovnaná, že v ní může úplně každý s každým prohrát, ale i vyhrát. Je ovšem pravda, že jsme si před zápasem říkali, že už bychom vážně chtěli a potřebovali získat tři body.
Už jen proto, že ke spodním příčkám jste to měli ze středu tabulky blíž než k těm horním?
To je pravda, o to větší radost máme. Spartě jsme odskočili a naopak se přiblížili týmům nahoře. Za mě jsme úkol splnili.
Nicméně pět minut před koncem jste utkání zdramatizovali, když jste si nechali dát gól na 2:1. Nebylo to trochu zbytečné?
Asi jo. Udělali jsme chybu, měli jsme hrát víc z obrany, neotvírat tolik prostředek hřiště. Do dalších zápasů to musím víc pohlídat
Vám osobně musel souboj s „béčkem“ Sparty přinést dvojnásobnou úlevu. Nejen pro samotnou výhru, ale i díky prolomení vaší střelecké smůly. Souhlasíte?
Určitě. Měl jsem už v zápasech předtím hodně šancí, všude se o tom psalo, takže ano, byl jsem rád, že mi to tam konečně spadlo.
Čím jste odčaroval své prokletí? Změnil jste předzápasový rituál?
Žádný nemám, nejsem pověrčivý, takže jsem dělal všechno normálně jako vždycky.
O vyrovnanosti soutěže už jsme mluvili, lze to brát i tak, že člověk nesmí ani na chvíli polevit?
Jasně, každý bod se počítá. My teď pojedeme v sobotu do Opavy a zase tam budeme chtít vyhrát.