Dost možná si Vysočina osmadvacetiletého odchovance olomouckého fotbalu vybrala i proto, že byl v minulosti už u dvou postupů.
„Jako jestli mám nějaký recept? No to úplně nevím,“ směje se Petr. „Všichni vědí, že není jednoduché vrátit se hned zpátky do ligy. I když nám se to s Olomoucí dvakrát povedlo. A tak věřím, že se to povede i teď s Jihlavou,“ přeje si fotbalista, který naposledy působil v prvoligovém Slovácku.
Předpokládám, že největší podíl na vašem příchodu do FC Vysočina má trenér Radim Kučera, s nímž se znáte z Olomouce. Nebo snad ne?
Jasně, známe se dobře. Hráli jsme spolu. Je to férový chlap. Poté, co jsem skončil ve Slovácku a dohodl se s klubem, jsem mu hned volal, že přijedu. Dlouho jsem se nerozmýšlel.
Lákal vás na postupový cíl?
Samozřejmě, že je lákavé hrát o postup. Každý chce hrát první ligu. A já si myslím, že už jen kvůli zázemí a tomu, jak se tady klub o hráče stará, by v Jihlavě první liga být měla.
Takže se ani nemusím ptát, jaký dojem na vás udělaly první dny v novém prostředí?
Vesměs pozitivní. Nic negativního mě zatím nepotkalo.
Znal jste některého spoluhráče z dřívějších sezon?
Jen Honzu Javůrka, s kterým jsem hrával v Olomouci v mládežnických kategoriích. Jinak asi nikoho. Tedy osobně, ze hřiště jako protihráče samozřejmě ano.
Už jste měl čas si trochu prohlédnout město?
Ještě úplně ne, ale bydlení mám zajištěné, takže je vše v pořádku.
Bydlíte někde u stadionu, nebo spíš poblíž centra?
Popravdě řečeno netuším. (směje se) Jen vím, že to mám na stadion asi pět minut, což je v pohodě.
Rodinu jste si přivezl s sebou?
Budeme to mít tak půl na půl. Podle tréninků a zápasů. Polovinu týdne budou oni se mnou tady a pak zase já pojedu za rodinou.
Jinými slovy veškerý volný čas věnujete rodině? Nebo máte i nějaké další koníčky?
Máme malou dcerku, takže ta je teď na prvním místě. A jinak musím nejdřív prozkoumat, co se dá v Jihlavě dělat. Uvidíme.
V sobotu jste si zahrál proti Vlašimi. Počasí vyšlo, výsledek se taky povedl, takže spokojenost?
Jasně, jen se ještě mohlo hrát na přírodním trávníku.
Už jsme zmiňovali, že s koučem Kučerou se dobře znáte ještě z dob společného hraní v Olomouci, předpokládám tudíž, že si tykáte. Zůstanete u tykání i v kabině, nebo mu začnete vykat?
Je pravda, že si tykáme, ale v kabině mu budu raději říkat tréňo. (směje se)
Vaše dosavadní kariéra je spojená především s Olomoucí a vlastně celou dobu jste působil pouze v Česku. Zahraniční angažmá vás nelákalo?
Můj konec ve Slovácku přišel v době, kdy už měly týmy soupisky uzavřeny. Uvidíme, co bude v létě. Tady mám smlouvu na půl roku. I když, pokud se podaří postoupit, možná v Jihlavě strávím delší dobu.
