„Odehrát takto půlku sezony je vzácné,“ potěšilo hlavního kouče hradeckého mužstva Zdenka Frťalu po výsledku 2:2 ve Vlašimi, kde se Hradec loučil se sezonou a zároveň právě i s Frťalou.
Úspěšný kouč totiž po třech sezonách v Hradci končí a odchází k teplické mládeži, jeho nástupce bude představen tento týden.
Ve Vlašimi se Hradec chtěl rozloučit výhrou, ale stejně jako ve všech třech zápasech poté, co získal postupovou jistotu, remizoval. „Není jednoduché v těch utkáních nastavit tu správnou koncentraci, dnes je tak hráčům vše odpuštěno,“ pronesl trenér.
Asi také proto, že Hradec byl i ve Vlašimi lepším týmem a klidně si mohl tři body odvézt. „Remíza mrzí, protože jsme si vypracovali spoustu brankových příležitostí, ale asi nám nebylo souzeno jich víc proměnit a vyhrát. Neporazitelnost jsme ale udrželi,“ uvedl kouč. Mluvil o jarní, což je trochu zavádějící, protože hned v prvním jarním zápase Hradec prohrál 1:2 v Líšni. Tehdejší zápas ale ještě patřil do podzimní části soutěže, odvetami Hradec prošel bez porážky, když prvních deset zápasů vyhrál a v posledních třech remizoval.
Ten poslední ve Vlašimi měl od začátku stálý průběh. Votroci kombinovali, soupeře tlačili, pozor si ale museli dávat na rychlé brejky. A vytrestaly je chyby. Ve 22. minutě Donát odvracel míč před Červenkou, jeho malá domů se ale zadrhla na trávníku, útočník domácích byl u míče dřív než brankář Vízek a stihl ho píchnout pod gólmanem do branky.
Hradec stihl do přestávky vyrovnat a i ve druhé půli měl převahu. Přes hustou obranu domácích se nemohl dostat ke střele. Trvalá převaha hostům přinesla ovoce čtvrt hodiny před koncem – a opět zafungovala standardní situace. Roh Rady trefil ve skrumáži hlavou Prekop a Hradečtí vedli 2:1.
Na vítězství to ale tentokrát nestačilo, v 83. minutě jej Hradci sebral Ogiomade, ke kterému se vykulil míč ze souboje po standardní situaci. Hradecké remíza mrzet nemusela - o postupu bylo dávno rozhodnuto a série neporazitelnosti zůstala nedotčena.
Gólman Vízek: Hlavně jsem rád, že jsem v pořádkuNeměl to jednoduché, protože takové zápasy jsou pro fotbalové gólmany ošidné. Na jedné straně hájil branku za týmem, který věděl, že cíl sezony splnil a nic se nemůže stát ani v případě výsledkového neúspěchu. Na druhé mu spoluhráči situaci „zkomplikovali“ i tím, že hráli dobře a soupeře pouštěli jen do ojedinělých, ale nebezpečných brejků poté, co on sám se v brance dlouhé minuty spíše nudil. „Určitě je snazší být v permanenci a nečekat, jestli náhodou něco přijde,“ uvedl brankář Hradce Králové Patrik Vízek po zápase ve Vlašimi, kde se Hradec loučil se sezonou nerozhodným výsledkem 2:2. Pro Vízka to bylo ještě o to složitější utkání, protože do něj šel po dlouhé pauze, jarní excelentní jízdu za postupem totiž z branky jistil Michal Reichl. „Já jsem hlavně rád, že jsem zdravotně v pořádku, protože v zimě to nevypadalo moc dobře,“ poznamenal Vízek, jemuž většímu vytížení možná zabránilo právě zimní zranění, „musím k sobě být kritický, stále nejsem ve formě, v jaké bych měl být, ale tak dlouhá pauza se musí projevit, praxe chybí.“ Ve Vlašimi Vízek dostal dva góly, oba patřily spíše k těm lacinějším. První po nedorozumění se stoperem Donátem, jehož malou domů vystihl vlašimský útočník, druhý po standardní situaci, kdy hradecká obrana dostatečně neodvrátila míč daleko od své branky. „Byly to lacinější branky, proto jsme vyhrát mohli. I proto, že jsme byli lepší. Nesmíme ale zapomínat, že Vlašim měla dost nebezpečných brejků, naštěstí naši kluci nešetřili silami při bránění, takže to takhle skončilo,“ uvedl Vízek. |
