Chybělo pár desítek vteřin a fotbalisté Sokolova si mohli z Jihlavy odvést alespoň bod. Domácí Bača však třináct minut po svém vystřídání rozhodl: také ve druhém utkání na hřišti soupeře Baník bodovat nebude. "Za třicet vteřin si necháme dát druhý gól," vztekal se také po zápase sokolovský trenér Stanislav Purkart.
Vždyť Baník se hnal za vyrovnáním od konce druhé půle, kdy z penalty poslal domácí do vedení Dort. A když už se Baník v 88. minutě kapitánem Pilařem dočkal, trvalo jen pár vteřin a Jihlava mohla na Sokolov znovu udělat dlouhý nos. "Je to naše hloupost, ale i to se stává," ví Purkart.
Stává. Jenže Baníku o to víc ke zlosti. Letos totiž do sezony příliš skvěle neodstartoval. V prvním kole sice zlikvidoval pěti brankami doma Sezimovo Ústí, od té doby je to ale bída: domácí porážka se Zlínem 2:3, tříbrankový výlet do Čáslavi za další prohrou a na závěr domácí remíza 2:2 se sparťanskou juniorkou.
"Z toho jsme samozřejmě velmi zklamaní. Od začátku sezony hrajeme dobrý fotbal, jenže body neděláme," říká Purkart.
Pravda. Ani v Jihlavě jeho tým vyloženě nepropadl a ve druhé půli domácí Vysočinu chvílemi pořádně motal. "Sokolov se nadechl, začal nás přehrávat a my se prakticky jen bránili. Soupeř navíc kvalitně vystřídal a bylo to znát," vysvětluje jihlavský trenér Luboš Urban.
Jeho tým mohl však díky tomu také už po přestávce několikrát zápas rozhodnout.
" Ve druhém poločase jsme hru moc brzy otevřeli a nebyli jsme trpěliví. Vysočině jsme dali až moc velký prostor a ona si dokázala vytvořit velké brejkové šance. Pokud by z nich dokázala skórovat, tak by asi bylo po zápase. Měli jsme ale štěstí, přežili jsme bez úhony," ví Purkart.
"Mezi 45. až 60. minutou jsme si vypracovali čtyři tutovky. Jenže bohužel, nedokázali jsme je proměnit. A místo toho, abychom pojistili vítězství na 2:0 a donutili soupeře ještě víc riskovat a útočit, docházely nám síly a našich nebezpečných protiútoků ubývalo," říká Urban.
Bohužel pro Sokolov, využili hosté první ze svých šancí Pilařem až dvě minuty před koncem zápasu. A to ještě museli přispěchat s pomocí chvílemi až ustrašení domácí. Podle kouče Urbana si mohl Šimáček malou domů určitě odpustit.
"Byl to nesmysl, který na poslední chvíli Uvarenko ukopl do rohu. Pak jsme ale špatně odvrátili míč, soupeř se dostal do vápna a po závaru vyrovnal," připomíná Urban.
"Nakonec jsme se dočkali, byl to zasloužený gól," oddychl si Purkart. Na dvě minuty. Pak už s ostatními sledoval nadvakrát jen radostné křepčení domácích. Poprvé po gólu jejich Bači v devadesáté minutě, podruhé když sudí odpískal konec zápasu.
"Veselý potáhl míč, Krutý se obtočil kolem soupeře a udělal to nejlepší, co mohl. Poslal přízemní centr směrem na bránu a Bača byl na správném místě. Pro nás je nesmírně cenné, že hráči po vyrovnávacím gólu Sokolova nerezignovali," pochvaloval si Urban.
Ve srovnání s jarním duelem měl ten páteční podle sokolovského trenéra větší náboj i kvalitu. "Obě mužstva potřebovala body, to pomohlo. Hrálo se na vítězství, a to fotbalu prospělo," vysvětluje. A pokud by jeho tým nezahodil v první půli své šance, mohl také výsledek dopadnout jinak. "Jihlava by znervózněla.
Místo toho jsme na konci poločasu udělali zbytečný faul a z penalty šli domácí do vedení," litoval Purkart.
