"Když jsme postoupili dvakrát, proč bychom nemohli potřetí? Musíme tahat, docvaknout se na čelo. Pak se můžeme pokusit o cokoli," prsí se stoper Michal Valenta.
Jaro ústecké družině svědčí, ze tří kol má 7 bodů a už se vyšplhala z 9. místa na sedmé. "Hlavní je mít klid zezadu, pak můžeme hrát v pohodě. Nahoru je možné všechno," tvrdí i trenér Přemysl Bičovský.
Z kořisti je lovec, to by Ústí mohlo svědčit. Myslí si to Valenta: "Nemáme co ztratit. Když jsme postupovali, hráli jsme pod tlakem, že se na nás při ztrátě dotáhnou. Teď jsme v klidu. Když se něco nepovede, nikdo z toho střílet nebude. Ale pokud se nám bude dařit, ostatní můžou několikrát zakopnout."
Brzdou snad už není ani zchátralý stadion, město vybralo firmu, která postaví nový. "Slyším už devět let, co tu jsem, že se to hýbe. Až uvidím stroje a dělníky, uvěřím. Do té doby jsou to jen povídačky z města," mávl rukou Valenta.
Z posil se do sestavy dostal mladý bosenský stoper Zukič. "Výborně brání a hraje hlavou," chválí ho trenér. "Ještě potřebuje být odvážnější, jít s přihrávkou dopředu." Dopředu? To je ústecký směr.
