"Fotbal ve Zbrojovce mě baví. Když se nedaří, tak je to samozřejmě smutnější, ale na tyhle věci jsem zvyklý a většinou se to v dobré otočilo. Nevěřím, že bychom měli hrát o záchranu, musí se to otočit. A teď ve Znojmě je k tomu první možnost," oznamuje třiatřicetiletý útočník.
Fandíte Brnu?Podpořte svůj oblíbený tým ve velkém sčítání fotbalových fanoušků |
Co říkáte tomu, že ve Znojmě budete hrát za trenéra Reného Wagnera? V případě, že nevyhrajete, u týmu skončí.
Samozřejmě to vnímáme, ale určitě to není tak, že jedeme do Znojma hrát jenom za trenéra. Jedeme hrát i za Zbrojovku a za sebe. A taky za fanoušky, kterým může přetéct trpělivost. Vím, že jsou to frázovité řeči, ale už s tím opravdu chceme něco dělat. Víme, že na to máme, ale nedaří se nám to zatím potvrdit.
Mrzelo by vás, kdyby trenér musel odejít?
Nemáme s ním absolutně žádný problém. Většinou to bohužel bývá tak, že špatné výsledky odnese právě trenér. Ale kabina za ním jednoznačně stojí a byli bychom rádi, kdyby trenér zůstal. Já bych byl rád, kdyby zůstal, i kdybychom remizovali, ale o tomhle rozhoduje vedení a my to musíme respektovat. Stejně jako pokuty.
Ty vám vedení udělilo v pondělí. Jak jste je přijali?
Nic jiného jsme čekat nemohli. Peníze jsou v každé profesi, a když člověk dělá práci špatně, tak je potrestán. Tak to prostě funguje. Momentálně jsme i bez prémií za výsledky, takže jsou ty pokuty nepříjemné, ale beru to tak, že by nás to mělo nakopnout. Částka zatím definovaná nebyla, to nám vedení ještě nějakým způsobem vysvětlí. Ale pokud vyhrajeme ve Znojmě a pak to potvrdíme doma, tak se třeba vedení na pokuty i na pozici trenéra bude dívat jinak. Je to jen na nás.
A vy zatím výsledky neděláte...
Po zápase s Třincem jsem si říkal, že náš fotbal není špatný, že to musí přijít. Bohužel přišlo něco, co jsem nepochopil, a sám nevím, jak z toho ven. Druhý poločas ve Vlašimi a celý zápas s Ústím to nebyl z naší strany fotbal, ale něco směšného. Můžeme se za to divákům jenom omluvit, i když vím, že o to nestojí. Že chtějí prostě vítězství.
Jak vypadala atmosféra v týmu po zápase s Ústím? Seděli jste s hlavami dole, nebo padala ostrá slova?
V kabině jsme si zavedli společné večeře po každém zápase. Schválně říkám večeře, není to žádná ožíračka, jak by si každý druhý fanoušek mohl myslet. Teď ta atmosféra samozřejmě byla hodně špatná, protože jsme neměli absolutně nic pozitivního, od čeho bychom se mohli odrazit. Ta večeře tedy byla smutná, další dva dny to na nás leželo, pak přišlo to vyjádření vedení, takže týden pro nás nezačal moc dobře. Ale fotbal je krásný v tom, že i když jsme teď dole, tak se všechno může otočit. Kdybych tomu nevěřil, bylo by to hodně špatné. A já pořád věřím, že máme na to, abychom se vrátili minimálně do středu tabulky.
Co vám k tomu může pomoci?
Nezbývá nám nic jiného než trénovat, trénovat, pilovat koncovku a další věci, které nám nejdou. Začít musíme u toho nejjednoduššího, tedy bojovnosti a agresivity, což jsou věci, se kterými by měl jít do zápasu povinně každý hráč. Tohle nám s Ústím chybělo a věřím, že se to nebude opakovat.
Už jsem zaslechl názor, že v současné situaci se vám hraje venku lépe než doma. Souhlasíte?
Já to vůbec nerozlišuju, naopak Srbskou považuju za jeden z nejhezčích stadionů ve druhé lize. S v ý m způsobem to tam mám rád a zvykl jsem si, protože myšlenku na to, že za Lužánkami bude hrát aspoň můj syn, už jsem pomalu vzdal. Ale už je na čase to na Srbské zlomit, protože tam Zbrojovka nevyhrála od března a určitě to není stadionem. Není to brankami ani trávníkem, můžeme za to my hráči. Jsem jenom rád, že i přesto si cestu na stadion našli lidi, vždycky byla návštěva přes tisíc, což považuji za slušné. A hrozně si vážíme toho, že s námi jezdí kluci pravidelně i ven, takže doufám, že jim konečně uděláme radost.
Nebojíte se spíš jejich hněvu? Při pohledu na internet se zdá, že mnohým už došla trpělivost.
Já si myslím, že fanoušek má na zlobu právo. Samozřejmě nemůže vlítnout na hřiště a někoho tam pobodat, ale vyjádřit nespokojenost poté, co se doma půl roku nevyhrálo, je absolutně normální. Je vidět, že fanoušci mají ten klub rádi, záleží jim na něm, a komu jinému by měli dát najevo naštvání než hráčům, případně vedení. Pokud jsou fanoušci nespokojení, tak jsou nespokojení právem, a já s nimi absolutně souhlasím. Ale opravdu pracujeme na tom, abychom se zlepšili. Už kvůli lidem mě hrozně mrzí, že nejsme schopní vyhrát.
Jak se těšíte na setkání se znojemským Milanem Pacandou? Jak dlouho se vlastně znáte?
Asi od šesti let, kdy jsme spolu začali chodit do fotbalu. Prožili jsme spolu super přípravky, už tam byl o vagon lepší fotbalista než já. Šli jsme společnou cestou až do chlapů, kam on naskočil už v sedmnácti, mně se tam podařilo dostat až asi ve dvaceti. Pak měl Paci svoje problémy, ale každý máme nějaké. Teď jsem ho bohužel už aspoň dva tři roky neviděl, takže se na něj těším a rád ho pozdravím. Doufám, že nás nebude moc zlobit, ale jsem rád, že pořád hraje fotbal, protože to je typ hráče, na kterého lidi chodí rádi. Tohle máme společné.
