Zdeňku, musel jste zasahovat proti jedenácti střelám, což je ve fotbale hodně vysoké číslo. Která byla pro vás nejsložitější?
Kluci v defenzivě hráli velmi dobře a hodně obětavě skákali do střel. Když už něco prošlo, tak jsem většinou míč dobře viděl a dokázal jsem zasáhnout. Nejtěžším zákrokem byla asi hlavička domácího Prokeše ve druhém poločase.
Hned třikrát vám pomohla i branková konstrukce. Navíc jste byl jednou překonaný a na brankové čáře za vás zaskočil spoluhráč.
Při té šanci mi hodně zatrnulo, protože jsme si při standardce špatně rozebrali hráče, a byla z toho velká šance domácích. Když to letělo do brány, tak mi bylo hned jasné, že zakročit nedokážu. Naštěstí mi na brankové čáře pomohl Ríša Kalod, který míč vyhlavičkoval. Jinak je pravda, že tyče jsem měl postavené tentokrát dobře.
Sledovali jste utkání Táborska v Ústí nad Labem, kde hosté dlouho prohrávali a na konci zápas otočili?
Samozřejmě jsme cítili zvýšený tlak. Před zápasem jsme na Táborsko ztráceli dva body a měli jsme před sebou velmi těžké utkání. Vyhráli jsme, naše ztráta je opět dvoubodová a máme to ve svých rukou. Když všech šest zápasů do konce sezony vyhrajeme, tak postoupíme.
