Beseda organizovaná sdružením Sigma United trvala více než hodinu a půl a navzdory příšernému startu Hanáků v druhé lize končila optimisticky. „V tréninku z týmu cítím, že chce špatnou sérii zlomit. Ne že v Opavě musíme vyhrát, my tam vyhrajeme! Jsem pokorný k soupeři, ale fotbalově jsme lepší,“ emotivně na samotný závěr prohlásil Jan Rajnoch a všichni přítomní ho odměnili potleskem.
Od začátku ale diskuse ani zdaleka nepřipomínala žádné příjemné povídání, naopak zaznívala tvrdá kritika. Jak chcete vybojovat návrat do ligy? Je tu někdo, koho hrát nebaví? Proč neposloucháte pokyny trenéra? I takové dotazy pršely na jejich, mnohdy sklopené, hlavy. „Každý chápe pokyny. Není hráče, který by je nechápal. Je to v nás,“ reagoval záložník Jan Navrátil, který také musel čelit názoru, že poslední utkání se Znojmem odflákl. „Je hloupost, aby šel někdo do zápasu s tím, že ho odflákne. Cítil jsem na sobě, že se mi nedaří, ale není to tak, že bych něco odflákl,“ odmítl.
„Víme, že výsledky nejsou. Ale pak už hráč v utkání přemýšlí víc než by měl. Kdyby byly výsledky v pohodě, tak jde všechno samo a člověk nad ničím nepřemýšlí. Teď už řeší, že tam musí vletět, a najednou to nejde. Ve 20. minutě ví, že se nepotkal s balonem, a už se to sype,“ snažil se útočník Jan Schulmeister naznačit, v jakém rozpoložení se tým po několika porážkách ocitl.
„Nechci vám podlézat, ale kdybychom hráli, jak fandíte, tak jsme první.“ Jan Schulmeister, útočník Sigmy Olomouc |
Místopředseda Sigma United Pavel Šaradín chtěl vědět, jestli v klubu panuje důvěra hráčů vůči vedení. Narážel na vyjádření předsedy představenstva Josefa Lébra, který po poslední porážce rozhodl pozdržet svůj vklad do klubu ve výši 24 milionů korun, který měl mimo jiné mířit i na výplaty hráčů. „Když majitel vyhrožuje, že nedá peníze, tak nemá respekt k hráčům,“ míní Šaradín.
„Za šest měsíců, co jsem v klubu, mohu říct, že hráči tu pracují - někdy líp, někdy hůř - a dostávají za to zaplaceno. Bez pana Lébra by zaplaceno nedostali. Když klub spolufinancuje, tak má také právo na svůj názor,“ reagoval sportovní ředitel Ladislav Minář.
Obě na počátku vzdálené strany se k sobě začaly přibližovat. Fanoušci zjistili, že hráči jsou k sobě sebekritičtí a není jim jedno, v jaké situaci se ocitli, fotbalisté zase pozorovali, že i přes porážky je příznivci nezatratili. Atmosféra se začala uvolňovat. „Chci se zeptat Adama Varadiho, jestli ví, kolikrát za zápas je v ofsajdu,“ přihlásila se o slovo postarší fanynka, kterou na stadionu všichni znají jako Boženku. „Dvakrát, třikrát?“ hádal olomoucký kapitán. „Do desíti jsem ještě počítala,“ ujistila ho za smíchu okolí.
„Co můžeme udělat my, fanoušci, abyste začali vyhrávat?“ zněl konstruktivní dotaz z tribuny. „Nechci vám nijak podlézat, ale kdybychom hráli, jak zatím fandíte, tak jsme první,“ získával nezištně body Schulmeister. Všichni také odmítli, že žádného ze soupeřů ve druhé lize nepodceňují. „Je špatná situace pro všechny a je teď jen na nás se z toho dostat. Mohu mluvit za kabinu, všichni si uvědomujeme, proti komu hrajeme, za co hrajeme a o co hrajeme,“ tvrdil kapitán Varadi. „Už po Žižkově jsme zjistili, o čem soutěž je,“ ujistil Schulmeister.
„Splnilo to účel. Hráči asi před besedou vnímali daleko větší nevůli, ale teď nebyli zlynčováni a vycítili podporu. Možná jim to pomůže,“ přeje si Minář před sobotním utkáním v Opavě.
