Je to rok, co Jan Straka a Petr Moucha nabídli trhu pod značkou Clever Minds ryze české notesy. Ale nejsou to obyčejné notesy. Jsou návodové. Například hlídají vaše finance nebo váhu a životosprávu. Případně zaznamenávají cesty za dobrodružstvím.
Vezměme to od začátku. Změnit kariéru ve čtyřiceti letech je dost odvážné.
Jan: Potkali jsme se s Petrem na jednom projektu. Když skončil, seděli jsme v kavárně a debatovali o tom, že nás to poradenství vlastně už nebaví. Že už nechceme dávat drahé rady, ale že bychom chtěli dělat něco svého. Prodávat fyzický výrobek, který nějakým způsobem lidem pomůže.
Proč jste vybrali zrovna notesy?
Jan: Přemýšleli jsme, do čeho se pustit. Já jsem měl nějaké vlastní nápady v šuplíku, dělal jsem si notesy v minulosti sám pro sebe, rodiče totiž měli tiskárnu. A Petrovi se moje výrobky líbily. Tak jsme si řekli, že to nějak zkusíme.
Čtěte takéNavštivte portál jobDNES.cz a vyberte si zaměstnání z široké nabídky pracovních míst. |
Petr: Scházeli jsme se denně, u jednoho stolu, přesně 90 dní. Doladili jsme finální podobu notesů, vybrali jsme materiály, domluvili se s brněnskou tiskárnou na spolupráci, a šli jsme na trh. Otevřeli jsme obchod na Vinohradech a vytvořili e-shop. Vše jsme financovali z vlastních zdrojů.
Kromě běžných zákazníků vás živí i firmy.
Jan: Věnujeme se dvěma segmentům - tomu retailovému, tedy běžnému prodeji, a pak také B2B (business to business), to znamená prodeji firmám. Ale nepředstavujte si, že jen hotové notesy označíme firemním logem. Sejdeme se se zástupci firmy a společně s nimi vymyslíme konkrétní podobu notesu, který jejich zaměstnancům pomůže. Jsme schopni zcela nový notes vyrobit během tří čtyř dnů.
Jak vám podnikání jde?
Jan: U běžných zákazníků jsme stále růstoví, v černých číslech jsme byli zhruba pro čtyřech měsících. Větší objem prodeje ale zajišťují v tuto chvíli firmy. Zatím všechny vydělané peníze vracíme zpět do firmy, takže nám osobně mnoho peněz nezůstává, ale s tím jsme počítali.
Kdo jsou vaši zákazníci?
Jan: Většinou lidé v ekonomicky aktivním věku. Aktivní v pohybu i v přemýšlení, kteří jen potřebují občas trochu navést. S tím jim pomohou naše notesy. Takovou vlajkovou lodí je Pilot, nástroj pro týdenní organizaci úkolů a projektů. Mimo jiné se v něm pracuje například s termínem 25. hodina, tedy co byste dělala v případě, že byste měla o hodinu denně navíc. Nebo s heslem Vděčnost, kdy si napíšete, co vás ten den potěšilo, za co jste vděčná. Když si to bude psát každý den, tak to v čase začne generovat určitý pozitivní přístup k životu.
O jaké další výrobky je zájem?
Petr: V současnosti máme 22 notesů ve třech velikostech. Ale mnoho dalších čeká v šuplíku, než na ně přijde čas. Oblíbený je například Cestovatel pro cestovatele, pro děti Výletník. V nich si zaznamenáváte své zážitky z cest. S Degustačníkem si tvoříte kroniku zážitků nad otevřenou lahví. Budujete si znalosti o víně. Amos je zase vzdělávací notes. V současnosti se vzdělává velké množství lidí na různých seminářích a s tímto výrobkem si udělají analýzu sebe samých. Notes se ptá, proč tam jdete, co vám to dalo a končí akčním plánem, co dál. Když jsme hledali jméno pro tento notes, požádali jsme čtenáře na Facebooku, a ti vybrali právě Amose.
Jak o sobě dáváte vědět? Jsou to tedy především sociální sítě?
Petr: Přes Facebook, jsme na něm hodně aktivní. Snažíme se, aby komunikace byla jiná, nic strojeného, podobně jako zprávy, které každý týden posíláme zákazníkům registrovaným přes e-shop.
Jan: U B2B jedeme aktivní akvizicí, oslovujeme firmy, představujeme jim naše výrobky. Dvě třetiny zakázek vzešly z toho, že někdo náš notes přinesl do práce a řekl, že se mu s ním dobře pracuje, a tak nás oslovili. Buď to mají přímo pro své zaměstnance, nebo jako dárek pro partnery.
Ale vaše výrobky ale mohu koupit i jinde.
Jan: Chtěli jsme nabídnout prodej našich výrobků někomu, kdo to bude mít jako přilepšení k byznysu. Tak jsme se dohodli s několika majiteli kaváren ve vybraných větších městech po republice. Postupně se to rozrostlo, někde to funguje lépe, někde hůře. Celkem slušně nás prodává také jeden obchodník se zdravou výživou. Vybral si náš notes nazvaný Hubeňour, kde si lidé sledují denní režim a životosprávu.
Míříte i do zahraničí?
Jan: Rozjíždí se nám teď Slovensko, kde máme partnera, který se zabývá osobním rozvojem. Další kontakty rozvíjíme směrem do Velké Británie, Švýcarska, Německa, Rakouska, Polska, proto máme notesy v německých a anglických mutacích. Zatím asi náš největší počin je pomalu se rozjíždějící prodej v USA. Jsme na začátku zahraniční expanze.
Image si vytváříte sami?
Jan: Vše si zatím děláme sami. V blízké budoucnosti se ale už zřejmě budeme muset zabývat otázkou zaměstnanců. Už to všechno přestáváme stíhat. Expanze bez lidí nepůjde.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Čtěte také: V patnácti začínal u táty v dílně, dnes má jeho firma obrat 30 milionů  |
Necítili jste obavy z konkurence? Notesů je na trhu hodně.
Jan: Jde o světové značky, které vesměs vyrábějí v Číně. My jdeme jiným směrem, právě tím návodovým. Dnes všichni na Facebooku posílají selfie, ale druhý den o tom nikdo neví. S námi se vrátí k tomu, že si určité životní situace zaznamenají jako kroniku. A třeba k tomu povedou i své děti. Na obalu sice záleží, ale na obsahu rozhodně.
Asi nelitujete změny, pro kterou jste se před rokem rozhodli, že?
Jan: Rozhodně ne. Našli jsme si prostor, kde si hrajeme. A vrací se nám to ve spokojených zákaznících. Ale je fakt, že na druhou stranu se firmě musíte věnovat sedm dní v týdnu. Začátek podnikání je o tom, že prostě makáte. Musíte dát do toho energii a pak to jde. Je to takové další vaše dítě, o které se musíte starat.
Jaké máte plány do budoucna?
Jan: Chceme růst, pokud to trh dovolí. Chceme zůstat tady a dát něco zpátky této zemi. Ale nejedeme jenom v číslech, nejsme klasičtí byznysmeni.
Petr: Máme tři základní myšlenky: první je ověřeno životem, tedy že notesy vyrábíme i podle potřeb zákazníků. Jejich návrhy zakomponujeme do výroby. Další je psaní rukou, což už řada lidí skoro nezvládá. A třetí zní: konečně zase pondělí. Podle nějakého průzkumu totiž tři z pěti lidí mají v neděli bolení břicha, že jdou ráno do práce. My se jim značíme říci, že i to pondělí může být hezké. Trochu tím lidi provokujeme, že si musí užívat každého dne.
