A tak jsem po čtyřech letech pobytu na ostrovech založil vlastní firmu. Šlo to až překvapivě snadno. V Anglii může podnikat úplně každý bez ohledu na vzdělání, z jaké země pochází, nebo jestli má vlivné přátele.
Stačila hodina na počítači a 35 liber
Firmu jsem si založil on-line, na žádný úřad jsem nemusel chodit, mé vzdělání nikoho nezajímalo. Živnostenské listy v Anglii také nemají. Založení anglické verze s.r.o. vyšlo na 35 liber a zabralo mi to asi hodinu vyplňování on-line formuláře. Za pár dnů mi přišel certifikát a firma mohla zahájit činnost.
S otevřením firemního účtu v bance a oslovením účetního to probíhalo podobně. Proces bych vystihl jako jednoduchý, rychlý a hlavně levný. Když se domluvíte anglicky, jde vše hladce.
Dnes pronajímám pokoje a nabízím plnou podporu lidem, kteří přijedou do Británie za prací. To znamená, že jim zajistím bydlení, pomůžu při hledání práce, připravím je na pracovní pohovor v angličtině a poradím při vyřízení pojištění a účtu v bance.
Jiné daně, pojištění, ale i pomoc v začátcích
Firma (Ltd, neboli s.r.o.) platí daň 20 procent ze zisku podniku nejpozději devět měsíců po skončení daňového roku. Každá společnost si může nastavit konec daňového roku, kdy sama uzná za vhodné, třeba v lednu, září nebo listopadu. Je to jen na nich, stát to nepřikazuje. Když si vyplácíte mzdu, platíte daň z příjmu každý měsíc, nebo čtvrtletně, to je na vás.
Zdravotní a sociální pojištění je v Anglii jen jeden odvod, jmenuje se National Insurance contribution. Samozřejmě záleží na tom, jestli jste živnostník, nebo pracujete jako zaměstnanec (třeba i ve své firmě). Živnostník platí devět procent, zaměstnanec šest. Tyto peníze jdou na důchod, zdravotní i sociální pojištění, vše najednou. V Anglii si nelze vybrat pojišťovnu, je to dané státem.
S podnikáním vám pomůže například komora pro rozvoj obchodu. V Manchesteru se jmenuje Greater Manchester Chamber of commerce. Zavoláte jim, popíšete, co děláte a s čím byste případně chtěli poradit, nebo jestli hledáte investora. Přijdou za vámi domů, nechtějí za to ani zaplatit a ještě vás mohou představit jiným podnikatelům na pravidelných akcích. S takovýmto servisem se nemůže ani zdaleka rovnat žádná česká instituce.
Angličané jsou zkrátka jiní, i v podnikání
Střídání prací mi dalo možnost poznat britskou mentalitu, která je hodně odlišná od té naší. Britové nejsou tak hladoví, aby chtěli vydělat peníze přes noc. Oni uvažují jinak. Vědí, že na lepší životní úroveň musí mít větší podnik, ke svým zaměstnancům se chovají s úctou a pohledávky platí včas. Nic si nezávidí a úspěch je v pořádku.
Zatímco v Česku je hojně rozšířené, že vám prodejce nebo poskytovatel služby po dohodě nevystaví fakturu, čímž se vyhne placení daní a zakázka je levnější, v Anglii vám fakturu vystaví každý, je to automatické. Kdybyste ji nechtěli, měli by vás za blázna, nikdo by vás nepochopili.
Na Angličanech se mi také líbí, že stačí dohoda po telefonu a tamní firma se přijede podívat a ohodnotit zakázku, žádná lejstra nebo platba záloh. Pro spoustu věcí vám postačí ústní dohoda.
V Anglii vás na úřadě berou jako svého zákazníka a tomu také odpovídá kvalitní servis. U nás má člověk pocit, že se musí pořád někoho doprošovat a je odkázán na momentální náladu úředníků. Když se bavím s kolegy doma, udivuje mě, co všechno musí vyřizovat. Legislativa a daně se mění tak často, že s tím zápasí i účetní. Proto se nedivím, že je Česká republika podle serveru Doing Business v jednoduchosti podnikání až na 75. místě, Slovensko je na 49. místě a Británie na 10. Máme tedy co dohánět.
Všem, kdo uvažují o podnikání a nemají za sebou zkušenost ze zahraničí, bych chtěl vzkázat: než se pustíte do vlastního podnikání, vyjeďte do zahraničí. Cestou do ciziny v žádném případě rychle nezbohatnete, ale má to jiné výhody. Samotný pobyt vám otevře oči, rozšíří obzory a konfrontuje s jiným způsobem myšlení, se kterým se doma nikdy nesetkáte. A třeba také zjistíte, že to doma nebylo až tak zlé, že se v cizině musíte ohánět daleko více, abyste si vydělali. Zkrátka na tom nemůžete prodělat.
