ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jste za svou práci náležitě a spravedlivě odměněni? Ověřte si v kalkulačce

  • 140
Možná už jste to někdy zažili. Šli jste za šéfem, aby vám zvýšil plat a neuspěli jste, protože podle jeho slov žádná jiná firma vám nedá víc. Dnes máte možnost zjistit, jak to je ve skutečnosti a kolik berou jinde.

Na webu ministerstva práce a sociálních věcí najdete mzdovou a platovou kalkulačku, kde si můžete ověřit obvyklou odměnu na dané pozici v jednotlivých oborech. Cílem kalkulačky je poskytnout základní orientaci v příjmových hladinách a pomoci v rozhodování. Funguje jednoduše. Zadáte obor, pozici, či kraj, ve kterém pracujete, popřípadě váš věk, a kalkulačka na základě zadaných parametrů stanoví průměrnou hrubou mzdu, a to jak pro veřejný, tak pro soukromý sektor.

A nejen to, zobrazí také rozdíl průměrných výdělků žen a mužů. Matky malých dětí, samoživitelky a starší ženy jsou totiž na trhu práce považovány za nejvíce znevýhodněné skupiny. Přes 80 % žen takto svou pozici vnímá, a to i přes dosažené vzdělání. Více než polovina žen si navíc myslí, že nemají šanci získat za stejně odvedenou práci stejnou mzdu či plat jako muži.

Ostatně potvrzují to i oficiální statistiky. Průměrná hrubá měsíční mzda v loňském roce činila 33 684 Kč. Zatímco muži v průměru vydělávali 37 008 Kč, ženy jen 29 627 Kč. U nejlépe placené skupiny podle pracovního zařazení (zákonodárci a řídící pracovníci) je rozdíl v průměrných mzdách u žen a mužů obrovský – muži 75 100 Kč, ženy 55 529 Kč. Muž specialista si vydělal 54 688 Kč, žena 40 586 Kč. A tak bychom mohli pokračovat u dalších pozic a profesí.

Jak si říct o vyšší plat

Už jste vyzkoušeli kalkulačku? Nebo jen ve vás dlouhodobě převládá pocit, že byste si zasloužili větší výplatu? Jak si říct o vyšší mzdu, radí Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti Devire.

  • Žádost o vyšší mzdu je ideální spojit s dokončením úspěšného projektu nebo s jiným pozitivním výsledkem, který máte právě za sebou.
  • Obchodníkům pomůže získání důležitého zákazníka, dosažení nebo významné překonání domluvených cílů, jindy je vhodným argumentem pro žádost o vyšší plat nově získaná kvalifikace.
  • Naopak není vhodné přijít za nadřízeným s tím, že všichni kolegové v práci nebo známí z jiných firem berou více než vy. Anebo vytáhnout argumenty typu, že děti chodí na drahé kroužky, nebo že potřebujete zrekonstruovat byt. Takové věci nesouvisí přímo s prací a nadřízené nemusí zajímat.
  • Zaměstnavateli není ani vhodné vyhrožovat odchodem z firmy, pokud ke zvýšení nedojde.
  • Jestliže jste však získali konkurenční nabídku s lepším platovým ohodnocením, není od věci ji svému nadřízenému představit.
  • O kolik peněz navíc si můžete říct? Vhodných je pět až deset procent. K většímu navýšení může dojít, pokud povýšíte. Anebo v situaci, kdy dostanete více zodpovědností než doposud.
  • Připravte se na to, že nadřízený zvýšení platu odmítne. V takovém případě je dobré s ním probrat, proč žádosti nevyhověl a zkusit si nastavit cíle nebo podmínky, které už příště zvýšení mzdy přinesou.

Chcete zvýšit plat, změňte místo. Nebo ne?

Podle ankety, kterou uspořádal pracovní portál Profesia.cz, se dá strategie většiny zaměstnanců popsat takto: „Pokud chcete zvýšit plat, změňte místo.“ Téměř polovina respondentů totiž uvedla, že k lepšímu platu jim pomohla právě změna místa. K vyjednávání se šéfem se uchýlila pětina lidí, dalším 12 % pomohl kariérní postup. Desetina vsadila na zvýšení kvalifikace a 9 % účastníků ankety uvedlo, že ke zvýšení platu jim napomohl počet let strávených ve firmě.

Vypadá to, že než vyjednávat se šéfem a přesvědčovat ho o svých kvalitách, je pro většinu lidí jednodušší zkusit štěstí jinde. Důvodů, proč zaměstnanci nejdou do vyjednávání o výši platu, může být více – atmosféra ve firmě nepřeje diskusi, mají vypjaté vztahy s nadřízeným, bojí se jít do konfrontace, nebo prostě jen volí cestu nejmenšího odporu.

„Svou roli hrají i mezigenerační rozdíly: zatímco nastupující generace se většinou nebojí diskutovat o platu i při nástupu na své první místo, lidé nad 50 let se vyjednávat často obávají,“ uvádí zkušenosti z praxe Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz a dodává: „Pracovníci na vyšších pozicích a s vyšším vzděláním volí častěji vyjednávání a o změně zaměstnavatele uvažují až ve chvíli, kdy tato varianta selže. Svou roli hraje i to, že pokud ve firmě prodělali významný kariérní vývoj a dosáhli určitého postavení, méně snadno ji opouštějí.“

A co si myslíte o vaší odměně za práci vy? Zasloužili byste si víc? Hlasujte v naší anketě.

Jste za svou práci náležitě a spravedlivě odměněni?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 9. prosince 2019. Anketa je uzavřena.

Ne 2398
Ano 1266