V Česku si v průměru vezmou život čtyři lidé denně. Ve světě pak 800 tisíc lidí ročně. Není proto divu, že pojišťovny se v případě sebevražd zdráhají vyplácet pojistné plnění bez podmínek. Ostatně velice dobře vědí, že psychickými problémy trpí stále více lidí.
„Pojištění rizika sebevraždy by nemělo být tabuizováno. Zahrnout ho do pojistné smlouvy dává v dnešní době takřka stejný smysl jako zahrnout do pojištění riziko dlouhodobé nemoci nebo úrazu,“ říká analytik životního pojištění skupiny Partners Pavel Krejčík.
Pojištění rizika sebevraždy je běžnou součástí životního pojištění a sjednává ho většina tuzemských pojišťoven.
„Pojistit proti riziku sebevraždy lze pouze dospělého,“ doplňuje Krejčík. Všechny pojišťovny ale mají jednu významnou zákonem stanovenou doložku. A tou je takzvaná čekací doba. Ta trvá dva roky a má zabránit zneužití pojištění sebevraždy jako pojistné události. V praxi to znamená, že když klient pojišťovny spáchá sebevraždu před uplynutím této doby, pojišťovna plnit nebude.
Rizika tu jsou
To, že zahrnout do životní pojistky i riziko sebevraždy, není nic nepatřičného, potvrzuje i ředitel Simplea pojišťovny Martin Švec. Podle něj je až překvapivé, kolik lidí, zejména mladých, dnes trpí psychickými problémy.
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak. |
„Nejčastěji jsou to deprese, ale často se setkáváme i s dalšími psychickými onemocněními u klientů, u kterých bychom to nečekali,“ vysvětluje.
Zároveň poukazuje i na statistiky, které přicházejí se závažným zjištěním. Totiž, že sebevražda je dnes v Česku pravděpodobnější příčinou smrti, než je dopravní nehoda. „Ročně vlastní rukou zemře přibližně dvakrát více lidí než při dopravních nehodách,“ poznamenává Švec.
Pojišťovny mají u sebevražd přísnější podmínky. Například plnění jen určité části z pojistné částky nebo omezení horní hranice plnění. Dalším z konkrétních omezení je například to, že pokud pojistka obsahuje připojištění úmrtí úrazem, většina pojišťoven automaticky vyloučí úmrtí z důvodu sebevraždy z pojistného plnění.
Tlak a stres, stres a tlak
Podle lékařů je sebevražda většinou následek nějakého psychického onemocnění. To často vzniká i kvůli vysokým a nepřiměřeným nárokům na výkon, rychlost nebo jistý úspěch.
„Problém spočívá v tom, že současné prostředí je takto orientováno. Jenomže vysoké nasazení by mělo být pravidelně vyvažováno i odpočinkem a získáním nových sil do práce,“ říká Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví.
Ze statistik zdravotníků a pojišťoven vyplývá, že nejvyšší míra sebevražednosti je v Česku mezi seniory a více sebevražd je zastoupeno u mužů. Alarmující je i skutečnost, že u lidí ve věku 15 až 24 let je sebevražda druhou nejčastější příčinnou úmrtí. Bez zajímavosti není ani to, že důvodem sebevražd je i zadluženost a špatná finanční situace.
