Na co se ptát při výběru fondu

Kvalita fondu je pro dlouhodobé investování velmi důležitá a i malý rozdíl ve výnosu, třeba půl procenta ročně, hraje svou roli. Vezměme dva stejně zaměřené fondy, s mírně odlišnými výsledky, průměrně 6 a 5,5 procenta. Když do nich investujeme jednorázově 100 000 korun, vydělá nám výkonnější fond za dvacet let až o 30 000 korun více.

(ilustrační snímek) - Peníze | foto: Profimedia.cz

Vybrat kvalitní podílový fond přitom není nic triviálního. Bankovní domy v zahraničí mají na tuto činnost dokonce celé analytické týmy. Ani tuzemský investor se však nemusí cítit ztracen.

Pro hodnocení a výběr kvalitního fondu poradíme, na co je potřeba se ptát. Celkový výsledek záleží na růstu trhu, schopnostech portfolio manažera a na výši nákladů – do těchto oblastí je pak potřeba zaměřit dotazy.

1. Kdo se bude o finance starat?
O peníze v podílovém fondu se stará investiční společnost. Je proto velmi důležité vědět, jaké je její renomé, stabilita a důvěryhodnost. Je zřejmé, že velká mezinárodní společnost disponuje více prostředky a zdroji k řízení fondů, ale na druhou stranu menší společnosti se na míst ním trhu dokážou pohybovat lépe. Každopádně by se měl investor vyhnout takovým fondům, jejichž investiční společnost je mu neznámá a nelze k ní nalézt reference nebo informace.

Kde hledat informace o výkonnosti fondů

na internetu

www.patria.cz
ipoint.financninoviny.cz
fondy.fin.cz/fondy
www.fondmarket.cz

v tisku

Fond Shop – čtrnáctideník s podrobným přehledem výkonnosti fondů
MF DNES – informace o vybraných fondech, kromě pondělí

2. Rozumím investiční strategii?
Z investiční strategie fondu by mělo být každému hned jasné, do čeho a jak bude manažer fondu investovat. Jestliže je investiční strategie definována velmi neurčitě nebo nesrozumitelně, pak je to důvod k tomu, podívat se raději někam jinam. O vysoké kvalitě také nesvědčí časté změny investiční strategie nebo srovnávacího indexu (takzvaného benchmarku). S takovým fondem si pak investor nemůže být jist, zda i po pěti letech půjde stále o tentýž fond. Dobré je také podívat se na zkušenosti portfolio manažera a na to, kde a jak úspěšně působil v minulosti.

3. Kolik zaplatím na poplatcích?
Při vstupu do fondů a případně i při odchodu z nich platí investor takzvané vstupní poplatky. Ty se pohybují od 1 do 6 procent investované částky, zdarma bývá vstup do některých fondů peněžního trhu. Informace by však měl klient mít i o takzvaném manažerském (správním) poplatku, který se platí průběžně. Stává se totiž, že kvalitní fondy mají vyšší jednorázový vstupní a nižší manažerský poplatek. Pro dlouhodobé investování je podstatný manažerský poplatek.

4. Jak si fond vede ve srovnání s jinými?
Záměrně hovoříme o výkonnosti až na posledním místě. Výkonnost sama o sobě totiž o kvalitě fondu vypovídat nemusí. Vydělal-li fond 7 procent, ale trh vzrostl o 10 procent, je fond málo kvalitní. A naopak. Důležitá je proto výkonnost fondu v rámci srovnatelné konkurence. Je přitom velmi důležité porovnávat skutečně jen fondy se stejnou investiční strategií. Podrobné členění fondů uvádějí specializované časopisy či internetové servery.

Pozor na chyby při plánování investic

I když si člověk vybere dobrý fond, mohou být jeho peníze ohroženy. To, když špatně odhadne strategii. Poučit se můžete z příkladů, které měly vypadat jinak:

Příklad první: pan Josef, 66 let - přecenil situaci a investoval příliš rizikově
Pan Josef je důchodce, který při odchodu do penze své úspory ve výši jeden milion korun investoval z 50 procent do globálního akciového fondu a z 50 procent do českého dluhopisového fondu. Prostředky chtěl postupně využívat na placení školného svého vnuka, tedy pravidelně každý rok jejich část odčerpávat.

Jak investovat do nemovitostí v malém? Nejvýkonnější realitní fond + 40 % za rok. Více ZDE.

V roce 2000 však akciové trhy začaly klesat a po třech letech ztratily více než 50 procent své hodnoty. Josef tím přišel asi o 200 tisíc korun. Ačkoli se v té době propad zastavil a akcie opět začaly růst, ztráta způsobila to, že Josef nebude moci svému vnukovi platit školné v takové výši, v jaké původně plánoval.

Kde se stala chyba: Pan Josef již na začátku své investice věděl, že bude potřebovat část prostředků vždy odčerpat, a měl proto zvolit výrazně nižší podíl akciových fondů ve svém portfoliu – takzvané konzervativnější rozložení portfolia. Tím by snížil kolísavost a také rizikovost investice a vyhnul by se vysokým ztrátám.

Příklad druhý: paní Alice, 35 let - snížila rizikovost dlouhodobé investice
Alice má dobrou práci a od svých 30 let investuje 3000 korun měsíčně do finančního portfolia složeného z 80 procent akciovými fondy a z 20 procent fondy dluhopisovými. Jejím cílem je tímto způsobem vytvořit rezervu ve výši 4,5 milionu korun při odchodu do důchodu, který plánuje za třicet let.

Portfolio s tímto rozložením může průměrně dlouhodobě dosahovat zhodnocení zhruba 8 procent ročně. V jednom roce se však akciové trhy propadly o 30 procent a na základě této skutečnosti se Alice rozhodla raději trochu upravit své portfolio. Snížila podíl akcií na 40 procent a posílila dluhopisy na 60 procent. Tím se sice vyhnula vysokému kolísání své investice, ale také se připravila o vyšší zisky. Výsledkem tohoto rozhodnutí proto je, že odejde do důchodu s částkou asi o třetinu nižší, než původně plánovala.

Kde se stala chyba: Paní Alice podlehla sentimentu a zbytečně snížila rizikovost své investice. Na třicetiletém investičním horizontu si vyšší riziko mohla dovolit.

(Příklady konkrétních klientů poskytla ČSOB, komentoval Milan Šmíd)

Jaké informace vás při výběru fondu zajímají nejvíce? Jakou strategii jste při investování zvolili? Napište nám, těšíme se na vaše názory a zkušenosti.

reklama

---

Uzavřete si ZDE smlouvu o penzijním připojištění
s nejefektivněji hospodařícím penzijním fondem na trhu.

.... více na www.pfkb.cz

---