Zdravotní pojištění platí lidé té pojišťovně, kterou si sami vyberou. Pojistné se přitom neliší, je stanoveno zákonem. Kdo platí? Výdělečně činní – zaměstnancům se o platby stará mzdová účtárna, podnikatelé podávají „Přehled“. A to i ti, kdo nemají živnostenský list, třeba autoři, kteří pobírají honoráře. Ti by měli zdravotní pojištění platit, i když se jejich honorář vešel do tří tisíc korun, a tudíž byl už zdaněn u plátce honoráře. A zdravotní pojištění se na rozdíl od sociálního musí zaplatit, i když výdělečná činnost není pravidelná.
Přehled i platbu musíte zdravotní pojišťovně zaslat nejpozději osmý den od chvíle, kdy jste odevzdali finančnímu úřadu daňové přiznání. Hranicí je přitom 8. duben. Letos toto datum vychází na sobotu, a jak informují na zelené lince VZP: „Podnikatelé nám musí přinést Přehled do pátku.“ Kdo to nestihne, může ještě poslat tiskopis poštou. Podmínka: razítko z 8. dubna na podacím lístku. Přehled se samozřejmě podává na formuláři a ten je k dispozici buď v pobočce, nebo ke stažení na internetu, na stránkách jednotlivých pojišťoven.
Pojistné? 13,5 procenta
Příjmy z podnikání minus výdaje krát 45 procent = vyměřovací základ. Z něho pak dalších 13 a půl procenta. Tolik zaplatíte zdravotní pojišťovně za to, že proplácí lékařům péči, kterou vám věnují, a léky. Vyměřovací základ je 45 procent z výdělku v roce 2005, v letošním roce se bude počítat s 50 procenty. Kdybyste se při hledání svého vyměřovacího základu dostali k nule, neradujte se – u zdravotního pojištění je v závislosti na výši minimální mzdy stanoveno minimální pojistné. Z něho se počítají zálohy, které podnikatelé musí platit.
Pro rok 2006 je stanovena částka 1218 korun. Nepříjemné je, že výše povinné zálohy se může během roku měnit, ale zdravotní pojišťovny obvykle své klienty informují pouze vývěskou na své úřadovně. To je nepříjemné zejména pro malé podnikatele, kteří nemají svého účetního. Vyplatí se proto sledovat situaci a při změně minimální mzdy se informovat na vývoj nejnižší povinné
zálohy zdravotního pojistného u podnikatelů.
Koho se minimum netýká
Pojistné podle minimálního základu nemusí platit ti, kdo byli celý měsíc nemocní (kalendářní měsíc od prvního do posledního dne, ne třeba od 5. ledna do 25. února) a měli přitom nárok na nemocenskou. To znamená, že podnikatel, který si platí jen komerční nemocenskou, musí vždy platit zdravotní pojišťovně zálohy a nemá nárok na jejich snížení v případě nemoci. Minimální pojistné se netýká těch:
- za které platí pojistné stát (důchodci,studenti),
- rodičů, kteří pečují o dítě do 7 let věku nebo o dvě děti do 15 let,
- podnikatelů, kteří jsou i zaměstnaní a pojistné za ně platí v práci.
To, že se těchto lidí netýká minimální vyměřovací základ, neznamená, že by pojistné ze svých příjmů neplatili – jsou jen zproštěni minimálních plateb a pojistné odevzdají jen z toho, co si opravdu vydělali. Zálohy pak platí podle skutečného výdělku v předchozím roce.
Co se stane, když nezaplatíte?
Kdo nepodá přehled včas nebo je v prodlení s platbami, zaplatí penále. A nevyplatí se mávnout rukou ani nad malými částkami. Penále totiž roste o 0,1 procenta z dlužné částky za každý kalendářní den. Pro ilustraci, kdo dluží pojišťovně tisíc korun, zaplatí navíc korunu za každý den prodlení. O tom, zda nejste „ve skluzu“ se proto jednou za čas informujte přímo ve zdravotní pojišťovně.
