A to byl pán ještě slušňák. Za jednu generaci tady bude plno z "přátelství" vzešlých dědiců, kteří budou povoláni k dědění a to se teprve ty poslední ženy, případně manželky budou divit, kdo všechno by měl dědit. Pozn.: stalo se mé neteři. Její o generaci starší manžel měl ze dvou předchozích manželství 3 děti o kterých věděla a z předcházejících přátelství další 3 děti, o kterých nikdo nevěděl. Bohužel, v rodných listech figuroval jako otec.

Vdova toho pána měla štěstí, že ta jeho expřítelkyně nebyla sobecká bestie.

Kolem dědictví jsou mnohdy největší rodinná dramata. Například když dva bratři zdědí dům po rodičích společně. Když jsou ještě sami, jakž takž se to dá zvládnout, ale jakmile si jeden přivede ženskou, jdou vztahy do háje. A když si přivedou ženskou oba, jde kolikrát i o život.

V moderních dobéch, kdy lidé za svůj život komzumují často 3 -4 manželství, nastává velmi nepřehledná situace. Kdo nechce, aby se jeho dšdicové vzájemně rozkmotřili, musí vše zařídit ještě za živa a ve stavu ještě příčetném. Především nemovitosti včas přepsat a tím zabránit jejich prodeji za účelem vyrovnání mezi dědici. To musí být vyřízeno za života a se souhlasem budoucích dědiců.

Darování může být spojeno s podmínkami (třeba výměnek) a ty je třeba písemně sepsat a nechat potvrdit těmi, kterých se to týká.

Takze si rozkmotrim dedice jeste za ziva? Pokud uz bych neco chtela rozdelovat sama podle sebe, tak asi to posledni co by me zajimalo je souhlas budoucich dedicu.

Jestli se mi dedicove, kvuli majetku co po mne zustane, mini rozhadat, tak se rozhadaji stejne. A nevim proc bych mela branit prodeji nemovitosti za ucelem vyrovnani. Pochybuju, ze by nektere z mych decek tady chtelo a mohlo bydlet a obdarovat jednoho mym barakem jeste spojenych s podminkama je danajsky dar.

zajímavé počtení