Je třeba brát tyhle rady s rezervou - protože jsou spíše šité na míru uchazečům, kteří se hlásí na místo nějaké standardizované šedé kancelářské myšky v nějakém korporátním molochu, kde ty pohovory bývají formální a takové - sterilní.

Ještě že mám možnost dělat pro startupy nebo malé neformální firmy, kde podle toho i pohovory vypadají - bývá to spíš přátelský pokec a něco jako personalista tam není, neboť "personalistiku" v pohodě zvládne potenciální šéf nebo zkušenější kolega.

Malá firma, která má přímo vyčleněné personalisty, se u mě diskvalifikuje - protože si hraje na něco, co není.

A co mají ty lidi s těma dětma udělat, svázat a hodit do sklepa? Uvědomuje si paní personalistka, že je pandemie a ty lidi si to nevybrali, že budou zavření v kuchyni s dětma za dveřma, že nemají jinou možnost? To si mají kvůli pohovoru běžet koupit větší barák s pracovnou?

Za me super rady. O detech se tam jasne pise, ze maji v soucasne dobe personaliste pochopeni, prave proto, ze si uvedomuji to, co pisete.

Ale urcite dobre zkusit to nejak zaridit, protoze kdyz se soustredite na pohovor a jeste se musite hlidat, abyste se divala do kamery, tak si nedovedu predstavit resit jeste dite.