K létu jistě patří i grilování. Jak se můžeme bránit, pokud soused rozdělá oheň těsně za společným plotem a veškerý zápach a kouř jde na naši zahradu?
Vlastnictví nejen opravňuje, ale i zavazuje. Soused na zahradě si jistě může rozdělat oheň nebo rozpálit gril. Na druhé straně při tom nesmí omezovat své okolí takzvanými imisemi, což jsou typicky zápach, hluk, odpad a podobně. Jisté omezení imisemi samozřejmě strpět musíte, nesmí ale jít o omezení, které je nepřiměřené.
Jak se nepřiměřenost obtěžování určí?
Nejde o žádné pevné limity, určující jsou místní poměry, tedy na každou situaci existuje trošku jiný metr. Jistě benevolentněji se bude posuzovat grilování v chatařské oblasti, zatímco o něco přísněji grilování na balkonu uprostřed sídliště.
V případě bytového domu doporučujeme prostudovat domovní řád, kde jsou stanovena práva a povinnosti a mimo jiné zde mohou být upravena pravidla pro grilování. Jestli domovní řád grilování na balkóně přímo nezakazuje, je vždy důležité být ohleduplný k sousedům.
Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení dTestu
Večírek u sousedů nás může obtěžovat i hlukem.
To je přesně oblast, kde si pouze s místními poměry nevystačíme. V takovém případě ale existuje postih za rušení nočního klidu, který trvá od 22 do 6 hodin. Pokuta u notorických potížistů může dosáhnout až 15 000 Kč. Častým omylem je, že pro pokutování rušitele nočního klidu je nutné mít záznam, ze kterého bude patrná relativně přesná intenzita zvuku. To ale není potřeba, úplně postačí i výpovědi zasahujících policistů.
Co hlučné práce během dne? Sekání trávy na zahradě nebo rekonstrukce bytu v paneláku? Tuším, že obecní vyhláška může hlučné práce zakázat například o víkendu, stejně tak domovní řád v bytovém domě?
Během pracovních dnů a v běžné pracovní době musíme hluk z rekonstrukce sousedního bytu akceptovat. Zase ale záleží na přiměřenosti. Domácí kutil, který se trvale vyžívá v mlácení kladivem do zdí nebo podlah, může skutečně porušovat zákon šířením hlukových imisí. Pokud jsou práce ovšem nahodilé, soused jednou za čas přitlouká poličku, občas pustí hlučný mixér nebo jsou intenzivní stavební práce omezeny na jejich technologicky nutnou dobu, pak budeme muset hluk snést.
Některé obce skutečně formou obecní vyhlášky zakazují hlučné práce v neděli a o svátcích, případně v některých hodinách těchto dnů. Takový postup je možný a na území obce pak pro každého platí povinnost takovou obecní vyhlášku respektovat. Podobná pravidla mohou obsahovat i domovní řády a stanovy společenství vlastníků jednotek, ale tam se otevírá otázka o jejich vynutitelnosti.
Jaké sousedské spory řešíte v poradně dTestu nejčastěji?
Nejpalčivějším sousedským sporem jsou stromy vysázené v blízkosti hranic dvou sousedních pozemků. Nezřídka se totiž stává, že na jaře květy a na podzim listí padá na sousední pozemky.
Podle občanského zákoníku soused v zásadě nesmí vysadit strom v pásmu do 3 metrů od hranice pozemku. Pokud to přesto udělal, můžete po něm žádat odstranění takového stromu. Nevýhodou této úpravy je, že platí jen pro stromy zasazené po 1. lednu 2014 a na většinu dnes vzrostlých stromů tedy logicky nedopadá.
Co tedy dělat v případě, že sousedův strom zasahuje na náš pozemek?
Můžete vyzvat souseda, aby větve a kořeny přesahující na váš pozemek odstranil. Pokud to neudělá, můžete to ve vhodné roční době a vhodným způsobem provést sami. Při podobných svévolných zásazích mějte na paměti, že obtíže, které vám strom působí, musí převyšovat zájem na jeho nedotčeném zachování.
Větve sousedovy jabloně jsou nad naší zahradou, komu patří ovoce?
Co se týče ovocných stromů, a především jejich plodů, platí následující: Pokud jsou plody stále na stromě, patří majiteli pozemku, kde strom roste. V momentě, kdy ovoce spadne ze stromu, stává se majitelem ten, na čí pozemek ovoce spadlo, a majitel stromu již na něj nemá právo. Pokud tedy máte v těsné blízkosti vašeho pozemku sousedův strom, v okamžiku, kdy plody spadnou na vaši zahradu, patří vám a můžete je sklidit bez vědomí souseda. Nesmíte však plody ze stromu přímo trhat.
A co listí padající ze sousedova stromu?
Tady je řešení poměrně jednoduché, umožněte sousedovi přístup na pozemek, on by měl listí odstranit.
Jaké máte doporučení na závěr?
Preferujte dohodu. Nejlepší spor není ten, který vyhrajete. Nejlepší je spor, který ani nevznikne. Budete-li si chtít na balkonu rozdělat gril, není nic jednoduššího, než souseda dojít dopředu upozornit a předejít tomu, že mu nepříjemný zápach vnikne do bytu nebo ho nasaje na balkoně sušící se prádlo. Stejně tak pokud vám vadí hlučné projevy souseda, požádejte ho, aby byl ohleduplný.
Co když se se sousedy nedohodneme?
Pokud se nedohodnete, nezbude vám než se obrátit na úřady. Policii má smysl volat ve chvíli, kdy soused ruší noční klid nebo jinak porušuje veřejné právo. S padajícím listím vám ale policisté nepomůžou. Můžete se obrátit i na krajskou hygienickou stanici, která kontroluje a postihuje porušování například zvukových limitů podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Pamatujte ale, že lidské nebo zvířecí projevy se samy o sobě za hluk podle tohoto zákona nepovažují a hygiena vám s nimi nepomůže.
K soudu s takzvanou zdržovací žalobou zamiřte, když vás soused imisemi obtěžuje nad míru místních poměrů a jiné prostředky nápravy selžou. Žalobu si dobře zvažte, protože nejde o rychlé řešení, musíte unést důkazní břemeno a budete platit soudní poplatky a náklady svého právního zástupce, pokud vás bude zastupovat. Zpětně, po nabytí právní moci rozhodnutí, jsou ale zpravidla poplatky a náklady úspěšné straně sporu proplaceny.
