Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ

Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ | foto: ERÚ

Podvedou zákazníky a založí si jinou společnost. Jak se bránit energošmejdům?

  • 5
Zprostředkovatelé energií dnes mohou na trhu působit jen s oprávněním ERÚ – dostali se tedy pod dozor. Co regulace spotřebitelům přinesla a ubylo stížností? Nebo mají energošmejdi nové finty? Na otázky iDNES.cz odpovídá Markéta Zemanová, členka Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Váš úřad řeší podněty a stížnosti spotřebitelů. Předpokládám, že nejvíce jich bylo v době, kdy zkrachovala Bohemia energy a jiní dodavatelé. Kolik stížností či dotazů v té době bylo? Který rok byl obecně rekordní?
Co se týká podání, tedy neformálních podnětů a dotazů, které nám chodí, byly rekordní roky 2021 a 2022. V prvním jmenovaném roce, respektive v jeho posledním čtvrtletí, se v drtivé většině opravdu týkaly krachu dodavatelů a souvisejících kroků, jako byl výběr nového obchodníka nebo specifika režimu dodavatele poslední instance. O rok později s námi spotřebitelé nejčastěji řešili důsledky energetické krize. Konkrétně vysoké zálohy a vyúčtování, které vycházely z rostoucích cen energií. Pro představu, za tuto dobu jsme řešili celkem 45 tisíc podání, v každém roce přes 22 tisíc.

Energetický regulační úřad

  • Spotřebitelům poskytuje poradenství, řeší mimosoudní spory, kontroluje dodavatele či zprostředkovatele, kterým může v případě konkrétních přestupků uložit sankce.
  • V minulém roce řešil více než 12 tisíc dotazů či podnětů spotřebitelů a dostal rekordní počet návrhů na spotřebitelský spor (628).
  • Na webu ERÚ najdete srovnávač nabídek dodavatelů i řadu informačně osvětových materiálů

Letos jste udělili historicky nejvyšší pokutu ve výši 4 746 000 Kč společnosti Armex energy. Za co konkrétně?
Hlavních důvodů bylo několik. Zdůraznila bych nekalé obchodní praktiky, které spočívaly v tom, že když pro dodavatele přestaly být výhodné původní fixované kontrakty, snažil se své zákazníky převést na produkty za podstatně vyšší ceny, a to v rozporu se smlouvou a zákonem. Dále požadoval úhrady neobjednaných dodávek energie a vyřizoval pozdě reklamace. Za zjištěné přestupky jsme mohli udělit maximálně pětimilionovou pokutu, naše možnosti jsme tedy vyčerpali takřka bezezbytku.

Přeplatek na energiích 25 tisíc dodavatel nevrátil, zálohy nesnížil

Je taková výše pokuty pro obchodníka likvidační? Znamená to, že na trhu skončí?
To, aby kdokoliv na trhu „skončil“, předpokládá, že bychom mu odebrali licenci. Pro takový krok ale zákon požaduje, aby dotyčný porušil povinnosti opakovaně, a to závažným způsobem. Kvůli jedné udělené pokutě nebo několika malým nikomu vzít licenci nesmíme, je to opravdu až krajní varianta.

Už jste někomu licenci odebrali?
Doposud jsme licenci pravomocně zrušili v jednom případě, společnosti Stabil Energy. Té jsme zároveň udělili sankce v devíti řízeních v celkové výši bezmála sedm milionů korun. Nejvyšší úhrnná (a až do letoška rekordní) pokuta čtyři miliony korun padla v roce 2019 za takřka 1 200 přestupků. Aktuálně usilujeme o odebrání licence několika dalších problémových dodavatelů, ale nemohu prozradit kterých, dokud naše rozhodnutí nenabudou právní moci.

Konkrétním lidem ale nic nebrání zažádat si a získat licenci novou. Je to podle vás v pořádku?
Aby mohl kdokoliv získat licenci na obchod s elektřinou, musí splňovat podmínky dané energetickým zákonem. Patří mezi ně sice bezúhonnost, tu ale fyzická nebo právnická osoba ztratí pouze tehdy, pokud se dopustila spáchání trestného činu. Problém je, že porušením energetického zákona nebo zákona o ochraně spotřebitele se může dopustit maximálně přestupku.

My se bohužel průběžně setkáváme s tím, že někdo podvede zákazníky a vzápětí si založí jinou společnost. A pokud splní všechny zákonné podmínky, my mu licenci zkrátka nemůžeme neudělit. Aby se nejen firmy, ale ani jednotlivci, kteří v pochybných firmách působí, na trh nemohli vrátit, by měl zajistit tzv. cejch dodavatele, který jsme navrhli a snažíme se prosadit do zákona. Nyní by konečně měl být součástí připravované novely energetického zákona.

Zprostředkovatelé v minulosti mnohdy nejednali fér. Aby zákazníka nalákali, dopouštěli se řady nekalých praktik – žárovky jako dárek, pochybné aukce. Dnes mohou na trhu působit jen s oprávněním ERÚ, takže se dostali pod dozor. Ubylo díky této regulaci energošmejdů? Nebo mají nějaké nové praktiky?
V době, kdy byly energie drahé, aktivita energošmejdů prakticky ustala. Bylo to logické, dodavatelé totiž nechtěli nabírat nové zákazníky, trh se takřka zastavil. S jeho probuzením jsme opět začali zaznamenávat stížnosti na některé nepoctivé zprostředkovatele, bylo jich ale řádově méně než v dobách jejich největšího řádění.

Dostali žárovky jako dárek, pak je měli draze zaplatit

Řešili jsme hlavně případy, kdy porušovali zákazy podomního prodeje, a zároveň jsme naráželi na to, že některé obce a města měly zákazy neplatné, psané ještě s odkazem na živnostenský zákon. Radili jsme jim tedy, jak své předpisy upravit. Opět jsme naráželi na to, že energošmejdi se vydávali za zástupce nejrůznějších úřadů a pod lživými záminkami lidi tlačili k uzavírání nevýhodných smluv.

Cena energií

  • Neregulovaná část je klasická tržní cena, kterou určují sami dodavatelé. Jejich nabídky si můžete porovnat v některém ze srovnávačů, například na webu ERÚ.
  • Výše regulované části se řídí každoročními cenovými rozhodnutími ERÚ. Platíme v ní za provoz, údržbu, posilování či inovace sítí, respektive za bezpečný a spolehlivý provoz soustav.
  • U elektřiny se navíc vybírá příspěvek na elektřinu z podporovaných zdrojů energie.
  • DPH na energie je 21 %.

V roce 2019 byla nejfrekventovanějším dotazem na vašich linkách otázka „Kdo je mým dodavatelem?“ Jsou dnes spotřebitelé poučenější?
Co se týká informovanosti, pak platí, že jestli měla krize nějaké pozitivum, tak to, že energetická gramotnost vzrostla. Alespoň soudě podle dotazů, které dostáváme na naší spotřebitelské lince. Stále ale vidím velký prostor pro osvětu a my se ho snažíme využívat na maximum. Odběr energií, který se týká nás všech, má totiž řadu specifik a pro laika není jednoduché se ve všem vyznat.

Konkrétně rozdělení ceny elektřiny a plynu na regulovanou složku, jejíž výši určuje ERÚ každoročními cenovými rozhodnutími, a neregulovanou složku, která je plně v moci dodavatelů, určitě stále patří mezi věci, ve kterých se ne každý orientuje.

Podle údajů ERÚ spotřeba elektrické energie klesá, i domácnosti začaly šetřit. Je to důsledek zvýšení cen, že jsme začali přemýšlet nad úsporami?
Spotřeba elektřiny začala výrazně klesat už v roce 2022. V té době byla rychle rostoucí cena určitě jedním z výrazných impulsů. Meziroční pokles spotřeby jsme ale zaznamenali i v průběhu celého loňského roku, přestože ve druhém pololetí už dodavatelé zlevňovali. Roli tak patrně hraje i to, že jsme nad úsporami začali mnohem více přemýšlet, respektive si zvykli na úspornější režim. Opomenout nesmíme ani počasí; zejména loňské, ale i předloňské teploty byly nadprůměrně vysoké. Samy o sobě by ovšem spotřebu tak výrazně nestlačily, k tomu se musela přidat cílená opatření u všech kategorií odběratelů – od domácností až po ty největší závody. A nejedná se jen o elektřinu, klesá i spotřeba plynu a tepla z centrálních zdrojů.

Markéta Zemanová (1980)

Markéta Zemanová, členka Rady ERÚ
  • Absolvovala Právnickou fakultu na Západočeské univerzitě v Plzni.
  • Po škole nastoupila jako právnička na Krajský úřad Kraje Vysočina.
  • Poté působila v advokacii a vyučovala na Vysoké škole polytechnické Jihlava.
  • Od roku 2013 pracuje na Energetickém regulačním úřadě. Nejprve jako právnička, později ředitelka právní sekce.
  • Zabývala se zejména energetickou legislativou, podílela se na přípravě novel energetického zákona a prováděcí legislativě.
  • V roce 2020 byla jmenována členkou Rady ERÚ.
  • Přednáší na odborných konferencích, publikuje články a rozhovory v odborných časopisech, a věnuje se edukativní a osvětové činnosti v oblasti spotřebitelských práv v energetice.

Ušetřím změnou dodavatele nebo spíš tím, že se sama začnu chovat hospodárněji?
Vše se odvíjí od toho, kolik platíte u svého současného dodavatele a jestli vám smlouva dává možnost odejít k jinému bez pokuty. Tedy jestli můžete dodavatele snadno změnit. A samozřejmě záleží i na tom, jestli chcete fixovanou cenu, která teď bývá vyšší, ale je to jistota a nemusíte se o ni nějaký čas starat, nebo jste ochotní riskovat a průběžně sledovat ceny na trhu, a vezmete „krátký“ produkt.

Spíše než abych říkala obecná čísla, doporučuji využít srovnávač na našem webu (srovnavac.eru.cz), kam zadáte svou sazbu a spotřebu a vyjedou vám konkrétní nabídky. Kdybych měla alespoň naznačit, jaké rozdíly můžete očekávat, tak třeba u nejběžnější „panelákové“ sazby D 02d se teď nejlevnější a nejdražší produkty liší o více než sto procent. A i když teď zrovna nemáte nejdražšího dodavatele, běžně můžete dosáhnout roční úspory v řádu tisíců, i když elektřinou netopíte ani neohříváte vodu. V případě rodinného domu s elektrickým vytápěním se bavíme až o desítkách tisíc za rok.

Energetický provoz domácnosti samozřejmě není neměnná konstanta, přímo ho ovlivňujeme svým chováním. Neměli bychom tedy zbytečně přetápět, při koupi spotřebičů bychom se neměli rozhodovat jen podle celkové ceny, ale i podle úspornosti, a následně bychom je měli využívat co nejefektivněji.

Máte na závěr nějakou radu, jak energošmejdům nenaletět?
Spotřebitelům především radíme, aby byli aktivní a nenechali se do ničeho tlačit. Všeobecně platí, že opravdu dobré nabídky nám obvykle neťukají na dveře. A když už se stane, že smlouvu při nevyžádané návštěvě zprostředkovatele přesto podepíšeme a až následně zjistíme, že je nevýhodná, můžeme od ní odstoupit až do 30 dní od jejího uzavření, případně ji vypovědět do 15. dne po zahájení dodávky. Pozor také na to, že kromě smlouvy o dodávce ještě uzavíráte smlouvu přímo se zprostředkovatelem. Tam je třeba se ptát, jakou odměnu za svou práci si v ní účtuje a zda je adekvátní.

, pro iDNES.cz