Argumenty proti.
Nemyslím, si že situace ve prospěch obřích fondů je tak jednoznačná. Zde jsou některé argumenty:
1/ Menší fondy umožňují lepší manévrovací schopnost při změně situace na trzích nebo po rozhodnutí o úpravě rozložení jednotlivých finančních instrumentů. Několika obchody tak dosáhnete požadovaného vlivu na portfolio. Pokud si představíme portfolio jako jedoucí vlak s vagóny, pak stačí připojit nebo odpojit několik vagónů a vlak změni rychlost (pozor rychlost, ne směr=nevykolejí)
2/Menší fondy jsou transparentnější pro podílníka než větší - portfolio s 50 instrumenty je čitelnější, než se 150. Pokud se podívate do portfolií větších fondů, většinou se tam pohybuje také několik zapomenutých a nevydařených investic.
3/ Ne zcela souhlasím také s argumentem problémů s řízením likvidity u menších fondů. Paradoxně, může to být naopak, do velkých fondů přichází větší množství prostředků, které "musí" být zainvestovány, pokud by neměla být "poškozena" výkonnost fondu. Takovéto "nucené" investice častěji vedou k chybným investičním rozhodnutím.
Pokud nejde o masivní odkupy v řádu několika procent z majetku portfolia menšího fondu, pak s řízením likvidity menšího fondu žádné problémy nejsou.
4/ Samozřejmě argument poplatkový je oprávněný, s tou lepší diversifikací to je opět jen poloviční pravda. V moderních učebnicích portfolio managementu se dočtete, že příspěvek k diverzifikace s přidaním nového cenného papíru do portfolia většího než 20 titulů je již docela zanedbatelný. Jednodenní volatilita bude vyšší u portfolia se 40 tituly než u 150 tituly, ale na celkový risk/return profil fondu je vliv zanedbatelný.
Pokud bych si tedy mohl vybrat velikost fondu :-), rád bych v České Republice spravoval fond s majetkem kolem 1 mld. Kc.
