Princip daně je jednoduchý: pokud jste koupili, zdědili nebo dostali nemovitost, případně došlo ohledně vámi vlastněných nemovitostí ke změnám, jako je stavební povolení, zahájení výstavby nebo kolaudace stavby, musíte do 31. ledna podat daňové přiznání. Do něj uvedete nemovitosti, které vlastníte k 1. lednu, a do 31. května pak musíte daň zaplatit na základě složenky, kterou finanční úřad zasílá.
Prakticky řečeno, přiznání k této dani musí podat každý, kdo v loňském roce koupil dům, byt nebo pozemek, nebo tyto nemovité věci zdědil či získal darem. Daňové přiznání je třeba podat i v případě, pokud jste svou nemovitost loni rekonstruovali a provedli výraznou úpravu, jako je třeba nástavba patra, přístavba domu, nebo jste svou nemovitost částečně zlikvidovali.
Jestliže se během uplynulého roku nic na uvedeném stavu nezmění, tento rok přiznání podávat nemusíte. „Přiznání se podává finančnímu úřadu podle adresy nemovitosti. Takže pokud vlastníte nemovitosti ve více krajích, musíte podat dvě přiznání a každé odevzdat každému kraji zvlášť,“ upozorňuje Jana Jáčová, šéfka a zakladatelka firmy UOL Účetnictví.
Jaký formulář vyplnit a odevzdat
Finanční správa doporučuje podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí prostřednictvím aplikace Elektronického podání, které je na webových stránkách portálu Mojedaně.
Během vyplňování totiž dochází k průběžné kontrole s protokolem chyb, takže by měl být výsledek naprosto v pořádku. Hotové přiznání ve formě PDF si můžete vytisknout a doručit na finanční úřad, případně ho můžete podat i elektronicky.
Přiznání k dani z nemovitých věcí je potřeba podat do úterý 31. ledna 2023, daň pro letošní rok je splatná do 31. května 2023.
Více vlastníků, více řešení
Co když má ale jedna nemovitost více majitelů? Modelovou situací mohou být sourozenci, kteří zdědili část domu. „Mohou si vybrat ze dvou možností. Buď daň přizná a zaplatí jeden spoluvlastník za všechny, nebo každý podá přiznání sám za sebe a zaplatí každý zvlášť,“ vysvětluje Jáčová a pro úplnost dodává: „Jestliže máte družstevní byt, nemusíte si dělat starosti, daň musí zaplatit družstvo coby majitel.“
Ačkoli v naprosté většině musí daň zaplatit vlastník, například u pozemků zatížených právem stavby platí daň stavebník, v určitých případech uživatel, nájemce nebo tzv. pachtýř, typicky subjekt, který si pronajímá a obdělává zemědělskou půdu pro zisk.
KOMENTÁŘ: Zemědělská půda je stabilní investice, její cena poroste |
Pokud vlastníte určitý typ lesů nebo vodní plochu, ve které nechováte ryby, pak se vás tato daň netýká. Stejně tak jsou od ní osvobozeny nemovitosti sloužící neziskovým organizacím, školy, muzea, knihovny, zdravotnická a sociální zařízení a další typy nemovitého majetku.
Co obec, to jinak vysoká daň
Na jakou částku se s nově nabytou nemovitostí psychicky připravit?
„U běžných nemovitostí k bydlení jde většinou jen o několik set, nejvýš několik tisíc korun. Oproti tomu podnikatelské komplexy mohou na této dani zaplatit i statisícové částky,“ říká Jáčová. Výše daně se však může u zdánlivě stejného objektu lišit – každá obec si totiž daň může upravovat pomocí koeficientů. Zpravidla ale platí, že ve větších obcích je daň vyšší, nejvyšší je pak na území hlavního města.
„Například za byt o výměře 50 m² můžete v jedné části Prahy na dani zaplatit 610 korun, v jiné městské části 1 220 korun a například ve středočeských Milovicích by se za stejný byt zaplatilo 244 korun,“ dodává pro ilustraci Jáčová.
Kdy je třeba uhradit daň z nemovitých věcí
Finanční správa bude poplatníky informovat o jejich daňové povinnosti na rok 2023 jako tradičně formou složenky, kterou obdrží majitelé nemovitých věcí do poštovních schránek. Kdo má datovou schránku dostane namísto složenky informace pro placení daně z nemovitých věcí do své datové schránky.
Jestliže vypočtená daň nepřesáhne pět tisíc korun, hradí se najednou, a to do 31. května 2023. Pokud je daň vyšší než pět tisíc korun, hradí se ve dvou splátkách – první zálohová do 31. května a druhá 30. listopadu.
