V Česku je nejrozšířenějším platebním prostředkem debetní platební karta, používá ji 69 % lidí. Hotovostí však často platí 55 % Čechů. Co nás ale ve frontách u pokladen spolehlivě vytočí? Když nakupující před námi začnou při placení zdlouhavě přepočítávat drobné mince.
„Oproti dřívějším dobám, kdy nakupující ve frontách rozčilovala platba kartou, se situace po deseti letech bezkontaktních plateb otočila. Naopak emoce zdvihá primárně právě zdlouhavé přepočítávání hotovosti,“ říká Michal Čarný, generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
„Pozitivní vztah lidí k bezkontaktnímu placení podpořila částečně i pandemie koronaviru, během které se náš život přesunul do online světa. Většina lidí se musela přizpůsobit řadě věcí, na které nebyla zvyklá,“ poznamenává Tomáš Hládek, gestor Komise České bankovní asociace pro platební styk.
Placení prostřednictví mobilu, chytrých hodinek nebo „pípací“ kartou, kterou není nutné vkládat do terminálu, se stalo během pandemie užitečným nástrojem, jak urychlit placení u pokladen a snížit riziko nákazy. Bezhotovostně jsme si zvykli platit i korunové částky.
Fungování platebních karet zajišťují v Česku především dvě karetní společnosti – MasterCard a Visa. Podle statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK) převažuje nyní značka MasterCard, na konci 2. čtvrtletí 2021 měli Češi v peněženkách s touto značkou 7,7 milionů platebních karet, se značkou Visa bylo vydáno 5,3 milionu karet.
Budoucnost má digitalizace karet
Platební karty a bezhotovostní platby jsou dnes běžnou součástí našeho života.
„Trendem do budoucna bude další zmenšování zařízení, do kterých lze uložit platební kartu tak, aby ji člověk mohl mít u sebe doslova pořád. Již nyní si lze zakoupit například různé náramky, přívěsky či platební prsteny, jsme ale přesvědčeni, že zde vývoj nekončí, že se během několika let otevřou dveře dalším možnostem, třeba i placení samotným hlasem v rámci e-commerce,“ přibližuje Čarný.
Když se ohlédneme do historie, vůbec první platební kartu vydala u nás v roce 1988 Živnostenská banka, předchůdce dnešní UniCredit Bank. Tehdy se jednalo o dispoziční kartu k tuzexovému účtu. Jen rok poté vydala platební karty k účtům Česká státní spořitelna (dnešní Česká spořitelna), která v té době uvedla do provozu také první bankomat. Prvními držiteli byli zaměstnanci České státní spořitelny, kteří dostali karty na testování. Třetí kartu v pořadí pak vydala v roce 1992 Komerční banka, hned za rok se připojila i ČSOB.
Ve využívání platebních karet jsme dnes evropskými premianty. Zatímco v Evropě používá bezkontaktní placení 90 % obyvatel, u nás to je 96 %. Jen vloni jsme bezkontaktně zaplatili u obchodníků zboží za více než 574 miliard korun.
Na hotovosti lpí stále víc Čechů
Hotovosti se ale Češi jen tak nevzdají. Využívání hotovosti během pandemického roku totiž nekleslo, právě naopak. Podle statistik České národní banky je hotových peněz v oběhu čím dál více. V loňském roce to bylo přes 711 miliard korun, což je meziroční nárůst o rekordních 67,5 miliard korun. Dosud nejvyšší roční nárůsty oběživa byly přitom v roce 2016 (o 46,6 miliard korun) a v roce 2008 (o 45,5 miliard korun).
„Výše oběživa i jeho struktura byly v minulém roce jednoznačně výrazně ovlivněny koronavirovou pandemií. Enormní nárůst se dá vysvětlit tím, že jsme se potýkali se situací, která byla nová a nikdo nevěděl co očekávat. Lidé se zkrátka báli a hromadili hotovost pro případ nejhoršího,“ zamýšlí se Hládek.
Během pandemie změnili Češi i své zvyky týkající se výběrů z bankomatů, které mají vliv právě na výši oběživa. Vybírali jsme méně často, zato vyšší částky.
To dokládají i data Sdružení pro bankovní karty, podle kterých v loňském roce poklesl počet výběrů o víc než 36 milionů a průměrná vybraná částka meziročně narostla o víc než 500 korun. Stále víc lidí se přitom učí vkládat hotovost na bankovní účet prostřednictvím vkladomatů. Zkušenost s nimi má už 43 % Čechů.
O tom, že česká populace nadále lpí i na tradičních hodnotách, svědčí také názory na české bankovky a mince, kterých se nemíníme vzdát.
Necelá čtvrtina lidí si sice myslí, že by nám zrušení hotovosti zjednodušilo život, ovšem dvě třetiny populace Čechů vnímá případné zrušení hotovosti jako omezení svobody. „To je téměř jednou tolik než v loňském roce,“ uvádí letošní průzkum agentury Ipsos pro Českou bankovní asociaci.
„Tento nárůst můžeme přisuzovat pandemii a změnám ve vnímání u pojmu „svoboda“. Jedná se především o to, že nemalá část populace se cítí být různými restrikcemi poškozena, omezována, a to může mít i vliv na jejich vnímání toho, co svoboda je a co ne. Lidé jsou na to nyní zkrátka citlivější než v době, kdy jim práva, alespoň z jejich pohledu, upírána nebyla. Z hlediska sociodemografie jde nejčastěji o lidi ve věku 36 až 44 let,“ komentuje Michal Straka, specialista agentury Ipsos na finanční trh.
