(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

Během třiceti let se utopíme v odpadcích, varuje Světová banka

  • 124
Pokud nedojde k okamžité nápravě, do roku 2050 bude svět ročně produkovat o 70 procent více odpadu. V nejnovější studii před tímto stavem varuje Světová banka. Důvodem bude zejména nárůst světové populace a rychlý proces urbanizace. Podle studie patří mezi nejproblematičtější druh odpadu plasty.

Během následujících třiceti let vzroste celosvětová roční produkce odpadu na 3,4 miliardy tun, zjistila nejnovější studie Světové banky s názvem „What a Waste 2.0“. V roce 2016 byla tato produkce na úrovni 2,01 miliardy tun ročně.

Podle studie za více než třetinu globální produkce odpadu mohou nejbohatší země, navzdory tomu, že v nich žije pouze 16 procent světové populace. Přibližně čtvrtinu produkuje pacifický region společně s oblastí východní Asie. Značný nárůst produkce odpadu zaznamená do roku 2050 subsaharská Afrika, podle Světové banky by se měla více než ztrojnásobit.

Cesta k cirkulární ekonomice

Obzvlášť problematickým typem odpadu jsou plasty, které při nesprávném zpracování mohou kontaminovat ekosystémy na stovky let. Studie uvádí, že v roce 2016 se jich ve světě vyhodilo 242 milionů tun, což představovalo 12 procent roční produkce tuhého odpadu.

Právě zpracování tuhého odpadu je rozhodující pro udržitelný a zdravý rozvoj měst, přesto jej zejména chudé země přehlížejí. Podle Světové banky se ho v bohatých zemích recykluje více než třetina, zatímco v chudých zemích pouhé čtyři procenta.

Cirkulární ekonomika je koncept, který je integrální součástí udržitelného rozvoje. Zabývá se způsoby, jak zvyšovat kvalitu životního prostředí a lidského života pomocí zvyšování efektivity produkce.

Klíčové je, aby používané materiály byly navzájem odděleny do dvou nezávisle cirkulujících okruhů, jež se řídí rozdílnou logikou. 

První operuje s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a není u nich proto problém navrátit je zpět do biosféry

Druhý operuje se syntetickými látkami, jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné je z nich následně extrahovat a opět použít, a nebylo tak nikdy nutné je do biosféry navracet

Zdroj: Wikipedia

Hlavní autorka studie Silpa Kazaová vnímá správné zpracování odpadu jako ekonomický benefit. 

„Nezpracovaný odpad má značný vliv na zdraví a životní prostředí. Náklady na vypořádání se s těmito následky jsou násobně vyšší, než náklady na provoz jednoduchého a přiměřeného systému na zpracování odpadu,“ uvádí Kazaová. 

„Řešení existují a my s nimi můžeme zemím pomoct,“ dodává.

Vhodné systémy pro zpracovávání odpadu jsou nezbytné pro vytvoření tzv. cirkulární ekonomiky. Tento pomyslný cíl mnohých environmentalistů se vyznačuje nulovou produkcí odpadu a produkty navrženými za účelem opětovného využití.

Od roku 2000 vynaložila Světová banka globálně přes 4,7 miliardy dolarů (přes 100 miliard korun) na více než 340 programů na zpracování tuhého odpadu.