Země, které platí evropskou jednotnou měnou, tedy i Slovensko, by nově neměly být pokutovány jen za překročení tříprocentní hranice u rozpočtového deficitu, uvedl diplomatický zdroj. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP bude hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu.
Pokuty měly podle původního návrhu Evropské komise platit automaticky.
Komise by tedy posoudila, zda stát pravidla splnil či nikoliv, a sama by pokutu uvalila. Členské země EU by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by krok komise odmítly kvalifikovanou většinou.
EU ovšem nakonec podobný postup odmítla. O uvalení sankcí by tak měli rozhodovat ministři financí, na přijetí stanoviska by měli celkem šest měsíců. Pokud by některý z rozpočtových hříšníků své hospodaření nadále nevylepšoval, mohla by sankce uvalit sama Evropská komise. Její rozhodnutí by EU mohla opět zvrátit kvalifikovanou většinou.
Podle stejného diplomatického zdroje se unijní summit obecně shoduje i na předpokladu, že eurozóna by měla mít i po roce 2013 záchranný mechanismus, který by zabránil případnému bankrotu předlužených zemí. Země platící eurem odsouhlasily v květnu v reakci na řeckou dluhovou krizi vznik záchranného fondu a slíbily do něj přispět celkem 440 miliardami eur, tedy téměř 11 biliony korun. Platnost fondu je ovšem omezená právě do roku 2013.
