Senát v úterý oficiálně přijal zprávu sestavenou berlínskou senátorkou pro životní prostředí Reginou Güntherovou, která nastínila několik udržitelných iniciativ pro hlavní město Německa. Mezi ty patří například program opakovaně použitelných šálků na kávu a secondhandové obchodní domy.
Cílem je povzbudit veřejnost, aby upustila od myšlenky, že použité zboží je pouze pro lidi v nouzi a udělat z použitého zboží normu pro všechny. Na svém serveru o tom napsala německá televize Deutsche Welle.
„Samozřejmě, že máme bazary, ale chceme to přivést do většího měřítka a učinit z těchto domů opravdu atraktivní místo, které bude pro návštěvníky zážitkem,“ řekla zástupkyně tiskového mluvčí Senátu Dorothee Windenová. Dodala, že nová nákupní centra by mohla být buď ve stylu obchodního domu Galeria Kaufhof nebo Karstadt.
Bazar a opravy podporovány
Berlínský senát v současné době hledá ve městě potenciální místa pro tři až čtyři z takzvaných „obchodních domů budoucnosti“, Zároveň hledá organizace, které by je provozovaly. Obchody budou zahrnovat také opravny, které mají odrazovat od vyhazování předmětů, které by se ještě daly použít.
V Berlíně to není první projekt tohoto typu. V loňském roce byl úspěšně zprovozněn prodejní automat na zboží z druhé ruky. Oddělení Senátu pro životní prostředí, dopravu a ochranu klimatu vyzvalo lidi, aby darovali nepoužívané předměty a dokonce se nabídlo, že zboží vyzvedne.
„Každá domácnost v Berlíně má mezi tisíci až 20 tisíci objekty, přičemž přibližně 244 objektů nepoužívá, i když jsou plně funkční. Shromažďujeme je nevyužité v suterénu, přitom by je někdo mohl dobře využít,“ upozornila Windenová.
Studie Greenpeace z roku 2015 také odhalila, že Němci měli ve skříních 5,2 miliardy kusů oblečení, z nichž 40 % nosili zřídka nebo nikdy.
Po stopách Švédska
Berlín není prvním městem, které se pokouší normalizovat nákup z druhé ruky. V srpnu 2015 otevřelo Švédsko první secondhandové nákupní centrum na světě s názvem ReTuna Aterbruksgalleria, které se nachází 100 kilometrů západně od Stockholmu. Jak uvedlo CNN, v roce 2018 obchodní dům ReTuna vydělal prodejem recyklovaných produktů 1,1 milionu eur.
Kromě propagace recyklovaných, opravených a udržitelných předmětů pořádá ReTuna také akce, workshopy a přednášky, které lidi vzdělávají v oblasti udržitelnosti a učí je, jak opravit věci. Stejný přístup budou mít i berlínské obchodní domy.
Generální ředitelka a spoluzakladatelka Green Fashion Tours v Berlíně Arianna Nicolettiová, která organizuje vzdělávací zájezdy o udržitelné módě, uvedla, že secondhandové obchodí domy budou pro Berlín příležitostí, jak převzít odpovědnost za chování spotřebitelů.
Velký secondhand, kde si můžete koupit nějaké outletové kromě obnošených věcí designerské kusy.
Charity nesoucí nápor
Nicolettiová upozornila na to, že prodej použitého oblečení byl zcela ponechán v rukou místních charitativních organizací, které neměly schopnost zpracovat stovky tun oblečení, které přijaly.
Němci každoročně věnují více než 1 miliardu použitého oblečení, ale mnoho módního odpadu není vidět. Přebytečné oděvy z obchodních řetězců, jako je Primark a H&M, které jsou v perfektním stavu, se k charitě nedostávají.
Byly však navázány některé spolupráce, například partnerství mezi Berlínskou městskou misí a japonským maloobchodním gigantem Uniqlo. Městská mise několikrát za rok dostává dávku neprodaného nebo vráceného oblečení s malými nedokonalostmi, jako jsou díry nebo skvrny, které pak prodávají v obchodech z druhé ruky. „Takových spoluprací by mělo existovat stále více a více. Žádné nové jsem ale doposud nezaznamenala,“ postěžovala si Nicolettiová.
Secondhand vs. udržitelné oblečení
Jedním z úskalí nákupu použitého oblečení je to, že se většinou jedná o rychlou módu, jejíž kvalita je často nízká, což může zkrátit životnost oděvu. Odpovědí na toto dilema je nákup udržitelného oblečení, ale tyto značky zase často stojí hodně peněz.
Nicolettiová uvedla, že často na svých módních přehlídkách nebo workshopech žádá mladé lidi, aby si položili otázku, jak by mohli takové předměty koupit ze svého skromného rozpočtu. Podle ní je nejlepším současným řešením zboží z druhé ruky.
Na druhé straně, nákup vysoce kvalitního a udržitelného zboží může pomoci změnit vztah člověka k oblečení. „Pokud se opravdu chceme naučit cenit oblečení, mít ho v šatníku dlouhou dobu a dobře se o něj starat, pak je jedinou možností kupovat kvalitní oblečení,“ uzavřela Nicolettiová.
