Saúdská Arábie a další členové skupiny OPEC+ otřásly ropným trhem, když v neděli oznámily snížení těžby ropy o dalších zhruba 1,15 milionu barelů denně. Očekávalo se přitom, že skupina se bude držet snížení, na němž se dohodla koncem loňského roku. Celkový objem škrtů ze strany OPEC+ tak činí podle propočtů 3,66 milionu barelů denně (bpd), to se rovná 3,7 procenta celosvětové poptávky.
Cena ropy se v pondělí od rána prudce zvyšuje, severomořský Brent se po poledni prodával zhruba za 85 dolarů za barel, což byl proti pátku nárůst zhruba o sedm procent.
V polovině března cena klesla k 70 dolarům, loni v červnu ale byla nad 120 USD. Analytici se domnívají, že se teď snadno může dostat k hranici 100 dolarů za barel. Podle analytiků společnosti Rystad Energy se může do léta cena dostat i na 110 dolarů. Vývoj ceny ropy na trzích ale může podle ekonomů dopadnout třeba i na české motoristy.
„Pokud takový cenový nárůst vydrží, dočkají se výraznějšího zdražení pohonných hmot i čeští motoristé, a to zhruba od poloviny dubna. Zatím se však nemusí obávat, že by průměrná celorepubliková cena benzinu či nafty překročila úroveň 40 korun za litr. Bude se spíše pohybovat maximálně v pásmu od 35 do 38 korun za litr,“ myslí si ekonom Lukáš Kovanda.
Z trhu zmizí stovky milionů barelů ropy, OPEC chce udržet cenovou stabilitu |
Společnost Goldman Sachs snížila svou prognózu těžby pro OPEC+ na konci roku 2023 o 1,1 milionu bpd a zvýšila své odhady ceny Brentu na 95 a 100 dolarů za barel v roce 2023 a 2024.
USA tah kritizují
Ceny ropy vzrostly, když Rusko loni v únoru napadlo Ukrajinu, ale nyní jsou zpět na úrovních před vypuknutím konfliktu. Spojené státy přesto vyzývají producenty, aby zvýšili produkci a stlačili tak ceny energie. Vysoké ceny energií a pohonných hmot v loňském roce pomohly zvýšit inflaci, to vyvolalo tlak na hospodaření mnoha domácností.
„Nemyslíme si, že ty škrty jsou v tuto chvíli vzhledem k nejistotě na trhu vhodné, a to jsme také dali jasně najevo,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí americké národní bezpečnostní rady.
„V tomto případě je v zájmu globálního odvětví energetiky udržovat ceny ropy i ropných produktů na adekvátní úrovni. Na to je potřeba se zaměřit. Zda jsou jiné země spokojeny či nespokojeny, to je jejich věc,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz novinářů, co říká na kritiku ze strany Bílého domu.
Vláda prezidenta Joea Bidena označila krok OPEC+ za nemoudrý. Produkce ropy v samotných USA v lednu podle pátečních údajů amerického vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) vzrostla na 12,46 milionu bpd, to je nejvíce od března 2020.
Komplikace v boji s inflací
Skupina předních těžařů ropy OPEC+ svým překvapivým oznámením snížit těžbu komplikuje plány americké centrální bance i vládám zemí, které patří k významným spotřebitelům ropy. Slabší těžba totiž přispěje k růstu cen ropy v době, kdy vyspělé země stále bojují s vysokou inflací.
„Razantní omezení těžby ropy ze strany tradiční těžařských mocností je však potenciální bolehlav také pro mnohé centrální banky ve světě, a to včetně České národní banky. Jde totiž o další inflační tlaky, a to v době, kdy centrální banky bojují s nejvýraznější inflací za několik posledních desetiletí,“ dodává ekonom Kovanda.
Nedělní oznámení se přidává k dosavadním záměrům Ruska snížit vlastní produkci o 500 000 barelů denně ve srovnání s objemem těžby v únoru. To znamená, že dobrovolné škrty členů OPEC+ dohromady činí 1,66 milionu barelů denně.
Analytici ještě asi před týdnem očekávali, že skupina OPEC+ ponechá v platnosti své dřívější rozhodnutí až do konce roku těžit denně o dva miliony barelů ropy méně. S nedělním oznámením tak činí celkové snížení těžby podle propočtů agentury Reuters 3,66 milionu barelů denně, což je 3,7 procenta celosvětové poptávky.
Chrání OPEC své zisky?
Zdroj blízký rafinerskému odvětví v Jižní Koreji agentuře Reuters řekl, že další snížení těžby je špatná zpráva a že OPEC+ se jen snaží chránit svoje zisky v situaci, kdy na tom globální ekonomika není dobře. Podobně vidí situaci i zdroj z petrochemického sektoru v Číně. Oba tito lidé chtěli zůstat v anonymitě, protože nejsou oprávněni mluvit o těchto věcech s novináři.
Právě Čína je největším dovozcem ropy na světě a očekává se, že v letošním roce doveze rekordní objem ropy. Zotavuje se totiž z útlumu, který způsobila předchozí omezení zavedená ve snaze brzdit šíření pandemie covidu-19. Vysoká pak zůstává spotřeba ropy v Indii, která je třetím největším dovozcem této suroviny.
Vzhledem k vyšším cenám a ke slabší nabídce ropy z Blízkého východu je podle analytiků možné, že Indie a Čína budou nuceny kupovat více ropy z Ruska. To by nahrávalo Kremlu, který se snaží zvýšit příjmy z prodeje surovin. Kvůli invazi na Ukrajinu s Ruskem západní státy nechtějí spolupracovat a odmítají nakupovat i ruské suroviny. Rafinerie v Jižní Koreji a Japonsku ale kvůli geopolitickému riziku nechtějí ropu z Ruska nakupovat, poohlédnout by se proto mohly po alternativních dodávkách z Afriky a Latinské Ameriky.
