Poslechněte si celý rozhovor s ekonomem Krištoufkem v Kontextu:
Cena bitcoinu je stále vysoce proměnlivá. Jednou z příčin je to, že je více předmětem spekulace než skutečným platidlem.
„Aby tomu tak nebylo, tak by muselo dojít k primárně vyššímu využívání bitcoinů pro malé transakce, pro menší transakce, pro větší příliv uživatelů, kteří ovšem nejsou uživatelé na směnárnách, ale těch, kteří používají bitcoin pro opravdové transakce jako takové,“ říká Ladislav Krištoufek, ekonom, který se dostal do skupiny vysoce citovaných výzkumníků, kterých je v Česku pouhých sedm a na světě něco přes 7 tisíc.
K tomu by mohly bitcoinu dopomoci lidé v méně rozvitých zemích. „My jako Evropa či Spojené státy řešíme v podstatě prkotiny a bereme jako automatismus fungující bankovní a monetární systém,“ upozorňuje Krištoufek.
„Svět jsou i ty rozvojové země v problémech s nefunkčními institucemi, pro které mohou být bitcoin i další měny řešením.“ Potvrzuje, že by mohla vlna nových uživatelů z těchto zemí stabilizovat bitcoin, kterým by na oplátku nabídl možnost nespoléhat se na instituce v rozkladu.
Ladislav KrištoufekEkonom, prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy. Vyučuje ekonometrii, datovou analýzu a data science. Výzkumně se primárně věnuje trhům s kryptoaktivy. V roce 2023 podruhé v řadě stanul ve skupině Highly cited researchers. V 35 letech se stal nejmladším profesorem společenských věd na UK. Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. |
Evropská unie přivedla na svět regulaci trhů s kryptoaktivy, která platformám nařizuje povinnost získat licenci pro působení na evropském trhu, evidenci nákupů a prodejů aktiv a obecně větší transparenci.
„Nemyslím si, že to ideu kryptoměn zabije. Já jsem zastánce pravidel, což jsou v zásadě regulace. Krypto má být využívané širokými masami. Velká část lidí má averzi k riziku. Chtějí používat nástroje, kterým nemusí nutně rozumět, ale má za nimi stát instituce,“ vysvětluje.
Navíc neregulace neřeší měnu jako takovou, ale entity, které s ní operují, přesto „do velké míry jde proti tomu standardnímu étosu kryptoaktiv jako takových, ale na druhou stranu pravděpodobně umožní většímu množství lidí toho tzv. retailu do toho opravdu vstoupit a začít to používat.“
Co se může ukázat jako přístupnější cesta ke kryptoměnám, tak jsou kryptoETF. Krištoufek upozorňuje, že oproti klasickým „veřejně obchodovatelným fondům“, které jsou složené z mnoha různých aktiv, kryptoETF budou primárně složené z bitcoinů, případně etherea.
„ETFka řeší primárně strach z neznáma potenciálních investorů. Otázky typu co vše musím udělat, zda věřit této burze nebo nedejbože vstoupit na decentralizovanou burzu, kde se pohybovat, je pro amatérského investora jako jaderná fyzika, i když to tak v reálu není,“ dává výčet Krištoufek.
„Dává to tomu institucionální rámec. Instituce s dobrou pověstí ve světě finančnictví na sebe převezme zodpovědnost, za což si vezme poplatek, a malý investor se nemusí o nic starat.“ Samozřejmě investor není držitelem aktiva, ale podílu ve fondu, který aktiva drží.
Jak zločiny a zatýkání šéfů burz FTX a Binance pošramotily pověst kryptotrhů? Jaké je to pocit být elitním vědcem a jak velkou zásluhu má štěstí? Překoná bitcoin předloňský rekord 68 tisíc dolarů? Zažijí nezaměnitelné tokeny nebo-li NFT comeback? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
