Celkové zadlužení Belgie dosáhlo loni 96,7 procenta hrubého domácího produktu země. Znamená to, že země dluží zhruba stejně, kolik vyprodukuje za celý rok. Řecku s dluhem 115 procent HDP už nikdo nepůjčí a země má blízko ke krachu.
Belgii ale podle odborníků nic takového nehrozí. "Majitelé belgických dluhopisů vědí, že Belgie má mnoho prostředků, jak plnit své závazky, od majetku až po efektivní daňový systém, a také nemá problém s konkurenceschopností. Od druhé poloviny osmdesátých let máme zákon, který stanovuje, o kolik mohou růst mzdy ve veřejném i soukromém sektoru. Odvíjí se od výše platů v Německu, Francii a Nizozemsku," vysvětluje analytik belgické bankovní skupiny KBC Piet Lammens.
Belgie má od devadesátých let přísnou rozpočtovou politiku, která srazila dluh ze 140 procent vůči HDP pod 90 procent. Krize dluh zvedla podobně jako v jiných zemích.
"Neexistuje kritická hranice zadlužení. Všechno je to o důvěře, o zájmu o dluhopisy. Když se podívám na státy, které zbankrotovaly, tak 51 procent z nich mělo dluh pod šedesáti procenty HDP. Třeba Belgie, byť s velkým dluhem, důvěru má, proto zatím přežije," říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Příkladem země, která nemá problémy se ztrátou důvěry navzdory vysokému státnímu dluhu, je Japonsko. Podle loňských dat Mezinárodního měnového fondu mělo dluh 217 procent k HDP a v roce 2014 může být až 234 procent. Japonsko je průmyslovou a technologickou velmocí a také druhou největší ekonomikou světa.
Belgie není tak štědrá
Belgie nefalšovala statistiky a neměla tak štědré sociální výdaje jako Řecko. Navíc má sice vysoký dluh, ale poměr deficitu rozpočtu k HDP byl loni šest procent, a to v době krize nijak výrazně nevybočuje. Šestiprocentní deficit má i Česká republika. Naproti tomu deficit Řecka je téměř 14 procent.
Na řeckých ostrovech se rozdávalo, lidé si zvykli na třinácté a čtrnácté platy nebo odchod do důchodu v 53 letech. S těmito výhodami se Řekové budou muset rozloučit, zvýší se jim daně a státní sektor, kde pracuje zhruba desetina populace, prořídne. Do důchodu by se mohlo odcházet až v 67 letech. Balík úspor bude projednávat v blízké době řecký parlament, jinak by pomoc ze zahraničí nepřišla.
O víkendu se představitelé EU a MMF dohodly na tom, že Řecko by mohlo získat okolo 3 bilionů korun. (více čtěte zde)
Belgická ekonomika je zaměřena podobně jako okolní země především na sektor služeb. Ty tvoří téměř tři čtvrtiny výkonu ekonomiky.
"Největší rozdíl je v tom, že se Belgie v posledních letech snažila dodržovat rozpočtovou disciplínu a řešit vysoké zadlužení země, zatímco v Řecku se žilo "ze dne na den". Vysoký podíl zemědělství a venkova, zaostalý průmysl a velmi nízká efektivita daňového systému spolu se štědrými výdaji jsou hlavní rozdíly mezi Řeckem a Belgií," shrnul analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.
