Uhelná elektrárna v německém Boxbergu. | foto: Profimedia.cz

Němci končí s uhlím. Elektřina u sousedů má do dvaceti let „zezelenat“

  • 257
Během dvaceti let chtějí Němci odstavit všechny uhelné elektrárny a nahradit je mají nové „zelené“. Například větrné turbíny na moři, či plynové zdroje, kvůli nimž země posiluje plynovody v Baltském moři. Češi tolik nepospíchají. Postupně ale budou odstavovat elektrárny, kterým bude končit životnost.

Německá uhelná komise o víkendu rozhodla, že do roku 2038 postupně odstaví všechny uhelné elektrárny. A pokud odklon od fosilního paliva půjde dobře, může země exit o tři roky uspíšit. Zároveň se chce do roku 2022 zbavit jaderných elektráren.

„Chceme zajistit trvalou energetickou bezpečnost,“ prohlásil v pondělí německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Německo si podle něj vystačí s domácími výrobnami. Zůstává však otázkou, jak odklon od jádra a uhlí zahýbe s cenou elektřiny. Uhelné zdroje totiž v současnosti patří k nejlevnějším zdrojům, plyn i „zelené“ elektrárny jsou dražší.

Altmaier tvrdí, že vláda udělá vše, aby zajistila ochranu zákazníků před zvyšováním cen kvůli přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům. „Fotovoltaické elektrárny v Německu jsou už nyní výrazně nákladově efektivní, v některých případech jsou o třetinu levnější než před pár lety,“ říká ministr.

Otázka ohledně cenového vývoje je důležitá i pro zákazníky v Česku, obchodníci nakupují pro své zákazníky elektřinu na burzách a oba trhy jsou propojené. Analytici, které oslovila agentura Reuters, se shodují, že velkoobchodní cena by mohla kvůli odchodu od uhlí stoupnout o tři až čtyři eura. Nyní stojí elektřina s dodávkou na příští roky kolem 50 eur za megawatthodinu.

Někdo končí, někdo pokračuje

Už dříve o ukončení provozu uhelných elektráren rozhodli například ve Velké Británii, Itálii či ve Francii. V jejich energetickém mixu však nehraje uhlí takovou roli jako v případě Německa. Například Francie zatím stále sází na jadernou energetiku, byť i její podíl se má postupně snižovat.

Na druhé straně jsou země, které zatím počítají s další podporou uhlí. Jde například o Polsko, které má 17% podíl na instalované kapacitě evropských uhelek, kde je dokonce několik nových elektráren ve výstavbě. 

Ale i Polsko počítá s tím, že se podíl uhlí bude snižovat. Zatímco dnes pochází z uhlí zhruba 80 procent elektřiny, do roku 2040 to má být kolem 50 procent. „Chceme udržet produkci uhlí na stejné úrovni jako dnes. Některé doly skončí, ale poptávka po energii vzroste,“ řekl před časem vlivný poslanec Piotr Naimski.

Uhlí v Evropě

Ani Česko zatím žádný přesný postup ukončení výroby elektřiny z uhlí nemá. Elektrárny, kterým bude končit životnost, bude ale postupně odstavovat. Z uhlí se nyní v Česku vyrobí nejvíce elektřiny a ostatní zdroje nemohou jeho pozici v dohledné době nahradit. Řada uhelných elektráren prošla v posledních letech modernizací a jejich odstavení není na pořadu dne.

Za sedm let na polovinu

„Dlouhodobě počítáme s komplexně obnovenými uhelnými elektrárnami Prunéřov a Tušimice a se zcela novými Ledvicemi. A stejně tak s teplárnou Mělník 1, která dodává teplo do Prahy,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Uhelky nyní ve skupině ČEZ vyrobí 46 procent elektřiny, ČEZ nicméně plánuje, že do roku 2025 odstaví polovinu jejich instalovaného výkonu.

KVÍZ: Kdo je průkopníkem elektrifikace a kde jsou největší soláry

„Budoucnost ostatních uhelných elektráren a tepláren pravidelně vyhodnocujeme. Do roku 2020 dojde k odstavení některých těchto zdrojů, především z důvodu konce jejich životnosti a zpřísnění emisních limitů,“ říká Kříž. Přísnější limity obsahuje evropská směrnice, která začne platit od července 2020. A od srpna 2021 budou muset elektrárny splňovat podmínku nejlepší dostupné technologie.

Ekologické organizace tvrdí, že uhelné elektrárny může Česko zavírat díky velkému přebytku výroby elektřiny rychleji. Podle výpočtů expertní energetické firmy Energynautics lze odstavit i zbylé uhelné elektrárny do roku 2030, pokud využije možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů.

ČEZ ovšem plánuje provozovat uhelné elektrárny mnohem déle. „Plán ukončení provozu pochopitelně existuje, ale v reakci na vývoj trhu se mění, především v otázce času ukončení. Do nevratného rozhodnutí o ukončení provozu nějakého bloku jej proto nemůžeme blíže komentovat,“ říká Kříž.