Scholz prohlásil, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. „Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie,“ řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.
Jako dočasné řešení, než bude mít dostatek čistých energetických zdrojů, staví Německo terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). „Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny,“ řekl kancléř. Dodal, že brzy bude znám výsledek příslušného hodnocení.
Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu.
Jaderná otočka Němců. Atomové elektrárny začínají brát jako záchranu |
Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ještě v červnu Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v provozu.
V Německu loni jaderné elektrárny vyrobily 65,37 terawatthodiny elektrické energie, což představuje asi 13,3 procenta veškeré elektřiny vyprodukované v zemi. Vyrábělo ji šest elektráren, z nichž tři byly odstaveny ke konci roku 2021.
