Inflační šaty vyrobené z inflačních peněz z let 1923/24

Inflační šaty vyrobené z inflačních peněz z let 1923/24 | foto: Museen der Stadt Hanau

Ozvěna inflace se nese Německem. Symbolem jsou šaty z miliardových bankovek

  • 3
Že bude výstava ve frankfurtském muzeu věnovaná hyperinflaci dvacátých let aktuální i po sto letech možní zprvu organizátoři ani netušili. Expozice připomíná svět, kdy chléb stál miliardu marek a penězi se i tapetovalo, a hledá paralely s ekonomickým i politickým pnutím dneška. Upozorňuje i na zesilování hlasu extrémistických politických stran, které dnes jako tehdy využívají ekonomické potíže ve svůj prospěch.

V roce 1923 byl snad každý Němec milionářem. S markami tapetovali, topili i zapalovali cigarety, jedna žena si dokonce z miliardových bankovek ušila róbu na karneval.

Tyto šaty jsou dodnes symbolem hyperinflace, jež ztěžka dopadla po první světové válce na poražené Německo. Krizi po sto letech připomíná muzeum ve Frankfurtu nad Mohanem, které přidává i některé paralely směrem k dnešku, kdy se Německo také trápí s poklesem ekonomiky i neobvykle rychlým růstem cen.

Spoluautorka výstavy „Inflace 1923: Válka, peníze a trauma“ Nathalie Angersbachová tvrdí, že netušila, jak aktuální téma bude. Podle ní jsou ovšem pocity zaměstnanců muzea hořkosladké. „Ovšemže tu nechceme vysokou inflaci, ale pozornost tolika lidí nám přeci jen dělá radost,“ říká.

Německý ekonomický motor se zadrhává. Příznivé nejsou ani vyhlídky

O století dříve, kdy bochník chleba stál miliardu marek, inflace dosahovala 23 tisíc procent. A ačkoli toto astronomické číslo se nijak neblíží červencovým 6,5 procentům, které změřil Eurostat, i tak se úspory domácností tenčí a mnoho lidí vidí určité podobnosti v dopadech války na ekonomiku tenkrát a dnes.

Po ruském vpádu na Ukrajinu začaly ceny energií růst a odkryly tak slabá místa největší ekonomiky Evropy. Navíc zvětšující se nerovnost ve společnosti přispívá k podpoře pravicových politických stran, upozorňuje agentura Bloomberg.

Z nejhoršího už je nicméně Německo venku, inflace byla totiž na svém vrcholu loni v říjnu s 11,6 procenty a od té doby klesá.

Nespokojení tíhnou k extrémům

Stejně jako před sto lety se nespokojení lidé upínají k populistickým politickým stranám. Podpora euroskeptické pravicové AfD v posledních měsících sílí. Strana volá po radikálních změnách, nelíbí se jí politické a sociální uspořádání.

„Podporovatelé AfD se mají po finanční stránce prokazatelně nejhůř,“ tvrdí Marcel Fratzcher, který stojí v čele výzkumného institutu DIW. Kvůli stagnaci ekonomiky by jich ale mohlo přibývat.

Pro chudší obyvatele osmdesátimilionové země byl inflační skok zraňující nejvíce, protože většina jejich peněz jde na útratu za základní životní potřeby. Přitom právě ceny potravin rostly dvakrát rychleji než zbytek spotřebního koše, píše Bloomberg.

Potravinová banka ve Frankfurtu pnutí zažívá z první ruky. Sešlo se jim tolik nových žádostí o pomoc, že už nemohou přijmout ani jednoho strávníka navíc. Ačkoli má banka ve skladech místa dost, není co skladovat. Darů ubývá, zájem lidí není možné pokrýt.

„Jednou nám zbyla už jen cibule a tři mrkve a venku mezitím čekaly čtyři rodiny, které se tam začaly prát,“ tvrdí mluvčí potravinové banky Nilab Alokuzay-Kiesingerová.

Jedno z distribučních míst má banka v latinskoamerickém nočním klubu. Lidé se tu každý pátek ráno řadí do fronty, aby si mezi pestrými party dekoracemi vyzvedli tašky s jídlem – od jogurtů, přes párky až po zeleninu.

Německo je nemocným mužem Evropy. Jeho ekonomika bojuje se stagnací

Odborníci předpokládají, že inflace bude klesat, na větší úlevu si ale Němci budou muset ještě počkat. „Celková inflace půjde dolů,“ řekl Joachim Nagel, šéf centrální banky, minulý týden Bloombergu. „Ale jádrová inflaci (nezahrnuje potraviny, pohonné hmoty a regulované ceny – pozn. red.) to často trvá déle. Počkejme na zářijová čísla,“ uzavírá.

Kancléř Olaf Scholz zůstává optimistický. Věří, že Německo inflaci překoná, podle něj je totiž země „naprosto způsobilá řešit problémy této doby“. Německo staví terminály na zkapalněný zemní plyn, investuje do zelených technologií a podporuje průmysl, který byl donedávna závislý na dovozu levného plynu z Ruska. Přesto zatím ekonomika bojuje se stagnací a objevují se přirovnání označující Německo za nemocného muže Evropy.

„Doufám, že se nebude historie opakovat,“ svěřil se ve frankfurtském muzeu starší pán Bloombergu, který si doma stále v krabici schovává miliony znehodnocených marek po svém dědovi.

„Já mám docela dobrý důchod. Ale umím si představit, že mnoho rodin, zvlášť ty, co mají děti, situaci nezvládá dobře,“ říká.