ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Shutterstock

Evropští spotřebitelé i přes rekordní inflaci stále mají za co utrácet

  • 109
Evropané si za dva roky trvající pandemii stihli udělat nemalé úspory. Podle investiční banky Morgan Stanley sedí na hotovosti ve výši 700 miliard eur. Šetřit tak zatím nemusí. Ceny v eurozóně ale rostou nejrychleji od vzniku společné měny. Je tak dost možné, že zdražování spotřebitele teprve dožene.

Nedávné údaje naznačují, že oživení v oblasti pohostinství a dovolených po ukončení krize je dostatečně silné na to, aby vyvážilo oslabení výroby. To přišlo z důvodu ruské invaze a také kvůli uzávěrkám čínských měst ve snaze zamezit šíření koronaviru, což rozkolísalo dodavatelské řetězce.

Síla spotřebitelského oživení podněcuje optimismus, že se lze vyhnout nejen recesi, ale i stagflaci. To dodává Evropské centrální bance odvahu v plánech na první zvýšení úrokových sazeb za více než deset let.

KVÍZ: Víte, jak uchránit úspory před inflací?

„Před válkou jsme se domnívali, že spotřebitelé budou hlavním motorem pokračování silného oživení evropské ekonomiky,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Sylvain Broyer, ekonom S&P Global Ratings ve Frankfurtu. „Změnil se tento obrázek v důsledku konfliktu? Možná ne tolik, jak se mnozí domnívají, protože stále existuje řada aspektů, které nám pomohou v růstu,“ dodal.

K těm patří konec rozsáhlých omezení kvůli koronaviru a rostoucí podíl lidí, kteří jsou po vlně omikronu očkovaní nebo mají imunitu, popřípadě obojí. Nezaměstnanost je mezitím rekordně nízká a domácnosti podle investiční banky Morgan Stanley sedí na hotovosti ve výši 700 miliard eur, kterou nashromáždily během pandemie.

Poptávka rychle stoupající ceny nezastaví

Odpůrci tvrdí, že tato poptávka nemůže zvítězit nad nejrychlejším nárůstem cen od vzniku eura. Inflace v eurozóně dosáhla minulý měsíc hodnoty 8,1 procenta, což prohloubilo obavy z růstu životních nákladů. Válka na Ukrajině by mohla situaci ještě zhoršit – zejména až skončí léto a do popředí se opět dostanou účty za topení.

Scény na evropských letištích, kde chybí personál a jsou přeplněna cestujícími, však ukazují, že prudký nárůst cen nebrání těm, kteří si to ještě mohou dovolit, cestovat do zahraničí.

Také cestovní společnosti jsou optimistické. Gigant v oblasti cestovního ruchu TUI AG předpovídá, že se po dvou letech krize dostane do zisku, zatímco společnost Booking Holdings zvýšila vyhlídky na rekordní letní sezonu.

Inflace žene zaměstnance do druhé práce. V rozpočtu jim chybí až osm tisíc

„Kvůli covidu jsme nebyli na dovolené tři roky,“ uvedla Dagmar Giessen, která si tento měsíc rezervovala jízdenky na týdenní výlet vlakem do bavorského jezerního letoviska Murnau. „Zatím se nemusíme nijak zvlášť omezovat, ale možná k tomu dojde,“ dodává.

Téměř polovina Němců ale tvrdí, že si kvůli inflaci již nemůže dovolit svůj životní styl. Existují však náznaky, že ke snižování výdajů dochází jen v některých oblastech a Evropané také stále více utrácejí za služby.

Růst mezd zaostává za inflací

„Nemyslíme si, že současná slabost ve spotřebě zboží znamená, že celková spotřeba v příštích čtvrtletích poklesne,“ uvedla Aline Schuilingová, ekonomka společnosti ABN Amro. „Růst spotřeby v eurozóně bude v příštích čtvrtletích podpořen tím, že spotřebitelé utratí část úspor, které nashromáždili během pandemie, a také stále zdravým růstem zaměstnanosti,“ doplnila.

Válka a její vedlejší účinky se budou každopádně stále šířit evropskou ekonomikou, kde růst mezd stále zaostává za inflací, a chudší domácnosti jsou tak obzvláště pod tlakem.

Vklady Čechů rostou, bohatší ale zřejmě nejsou

Vklady Čechů v bankách v dubnu meziměsíčně stouply o 35,4 miliardy korun, což po březnovém poklesu o téměř 26 miliard představuje podstatný obrat. Celkový objem vkladů se od srpna loňského roku drží nad hranicí tří bilionů korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Meziroční nárůst vkladů obyvatelstva představuje 114 miliard korun, tedy čtyři procenta.

Souhrnné statistiky ale podle Miroslava Zámečníka, analytika České bankovní asociace, neposkytují plastický pohled na realitu jednotlivých domácností a firem, které reagují na vývoj často odlišně, v závislosti na konkrétní situaci.

„Jsou domácnosti, které zvedají míru úspor, inflaci navzdory, a omezující spotřebu, aniž by k tomu byly nuceny finančními důvody. Jiné by spotřebovávaly, kdyby bylo z čeho,“ vysvětlil Zámečník.

„Ještě jiný možný vzorec chování je snaha utratit peníze dříve, než pozbudou hodnoty, případně je proti znehodnocení zajistit,“ dodal Zámečník. Výsledné saldo je však podle něj takové, že vklady domácností jako celku rostou, zatímco úložky i půjčky živnostníků klesají.