Více než 50 procent objemu světového mohéru pochází z Jižní Afriky a při kontrole dvanácti tamních kozích farem natočil svědek z neziskové organizace PETA zaměstnance při práci. Se zvířaty však na videu zacházejí neeticky. Při střihání srsti kozy často vyjeknou, když je jejich nedbalí „kadeřníci“ omylem zraní. Za rychlost jsou totiž placení - čím více vlny, tím větší číslo na výplatní pásce, vysvětluje server NDTV.
Vystrašené kozy zvedají zaměstnanci na videu za jednu končetinu či ocas. Na záběrech jsou i mrtvá zvířata ležící na zemi, které podle organizace zemřely žízní či podlehly zranění.
Velmi odolné pružné vlákno získávané ze srsti angorských koz se používá například pro výrobu svetrů, zimních kabátů či některého bytového vybavení. Není však jasné, zda některá z oděvních značek získala mohér právě z některé z natočených farem. I tak však společnosti stahují výrobky z tohoto vlákna ze svých pultů.
„Dodavatelský řetězec s mohérem je náročný na kontrolu - důvěryhodnost nelze zaručit. Proto jsme se rozhodli zakázat výrobky z mohéru a stáhnout je z našeho sortimentu do roku 2020,“ citoval server The Washington post mluvčí skupiny H&M Group Helenu Johanssonovou. Stejný cíl ohlásila i firma Inditex, mateřská společnost značky Zara, Bershka, Pull and Bear či Stradivarius. Ke společnostem se připojily i jiné řetězce.
Pravá kožešina je out
Podobná situace se děla již před pěti lety, kdy PETA zveřejnila videozáznam z čínské továrny, kde zaměstnanci stahovali angorským králíkům kůži zaživa. Tehdy Zara, Gap, či H&M slíbili, že angorskou králičí kožešinu přestanou prodávat. Značka Gucci minulý rok zakázala prodej jakéhokoliv oblečení zvířecí kožešiny. Přidala se tak k jiným společnostem, jako Armani, Versace či Michael Kors.
Podle analytiků je mohérská reakce dalším důkazem toho, že spotřebitelé i značky kladou větší důraz na původ produktů a etickou stránku jejich výroby. Některé firmy se tak zákazníkům snaží přesně ukázat, odkud prodávané věci pochází a jak byly zpracovány.
