Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
Nová podmínka se bude vztahovat na celý historicky největší balík společných unijních peněz o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun).
Zatímco z více než bilionového rozpočtu budou moci členské země začít čerpat hned od ledna, 750 miliard eur z fondu obnovy jim bude k dispozici až poté, co národní parlamenty schválí využití nových daní a poplatků jako příjmů unijní kasy. Právě z nich chce Evropská komise splácet půjčku, kterou si bude muset na finančních trzích kvůli mimořádnému fondu vzít.
Following Parliament’s vote today, EU support can get to people and businesses across Europe from the beginning of next year → https://t.co/CU1kqk1XW0 https://t.co/4dFjRGcEKX
„Položili jsme základy pro nový začátek, pro zelenější a férovější Evropu,“ komentoval schválení bezprecedentního balíku předseda EP David Sassoli. Narážel tím mimo jiné na fakt, že podstatná část peněz z rozpočtu i fondu má podporovat přechod unie ke klimaticky odpovědnému hospodářství.
Podmínka odmítaná Budapeští a Varšavou má zajistit, aby peníze z unijní kasy nesměřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či střetu zájmů. Unijní orgány již několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií.
V EU si nemůžete ponechat práva bez povinností
„Evropská unie není podnikem À la carte, ve kterém si můžete ponechat svá práva bez plnění povinností. Je společenstvím založeným na společných hodnotách, které členské státy a občané musejí respektovat,“ komentovala schválení nového mechanismu španělská socialistická zpravodajka tohoto návrhu Eider Gardiazabalová, která označila jeho prosazení za velký úspěch EP ve vyjednávání s členskými státy.
Summit EU se shodl na podmínkách spojení 7letého rozpočtu a vlády práva |
Europoslanci v úterý rovněž hlasují o usnesení, které kritizuje doplňující podmínky, jež s novým mechanismem spojili vůdci EU na zmíněném summitu. Maďarsko a Polsko si do závěrů vrcholné schůzky vyjednaly řadu ujištění, na jejichž základě bude muset návrh na odebrání peněz nějaké zemi nejprve posuzovat unijní soud. To podle některých europoslanců může zpomalit uplatnění nového principu, nikoli jej však zastavit.
„Dokázali jsme to. Nyní je to zákon. Tuto skutečnost nemůže změnit žádné jednostranné prohlášení,“ vyzdvihl schválené spojení peněz a vlády práva finský lidovecký zpravodaj návrhu Petri Sarvamaa.
Doplňující usnesení summitu sice nemá právní váhu srovnatelnou s unijními normami, Evropská komise, která bude případné odebrání peněz ke schválení členským zemím navrhovat, jej však hodlá respektovat.
Česko bude i v příštím sedmiletém období patřit k čistým příjemcům z rozpočtu, i díky mimořádnému fondu bude moci vyčerpat celkem až 960 miliard korun.
