Milbrag ročně prodá 19 milionů tun uhlí. Ilustrační foto.

Milbrag ročně prodá 19 milionů tun uhlí. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Energetický kolos ČEZ i finančníci J&T chtějí saské hnědouhelné doly

  • 27
Elektrárenská společnost ČEZ a finanční skupina J&T si brousí zuby na německou hnědouhelnou společnost Mibrag. Ta těží uhlí nedaleko českých hranic, kolem Lipska, a tamní region také zásobuje elektřinou a teplem.

Obě společnosti jsou podle informací MF DNES v nejužším výběru na nového majitele Mibragu, třetím vybraným zájemcem je německá EnBW. Výsledek tendru má být znám v příštích týdnech. Informaci MF DNES potvrdily zdroje blízké transakci.

Polostátní ČEZ se k investici nechtěl vyjádřit. "Nebudeme nic komentovat," uvedl jeho mluvčí Ladislav Kříž. Totéž sdělila i J & T, za kterou stojí slovenští finančníci Jozef Tkáč a Ivan Jakabovič. Firma je údajně favoritem tendru. "Neřeknu k tomu nic," uvedl Daniel Křetínský, partner J&T.

Mibrag prodávají dvě obří americké firmy URS Company a NRG Energy, které vlastní ve společnosti po 50 procentech. Německá společnost těží téměř 19 milionů uhlí a vlastní tři menší elektrárny. Loni vydělal při tržbách 330 milionů eur (8,25 miliardy Kč) zhruba 40 milionů eur (1 miliardu Kč). Zásoby uhlí koncernu mají vystačit ještě minimálně na dalších 25 až 30 let.

Cena společnosti se podle dostupných informací pohybuje kolem 10 miliard korun.

Uhlí blízko hranic

Koupě Mibragu by byla výhodná jak pro ČEZ, tak pro J & T. ČEZ už v tuzemsku vlastní Severočeské doly, což je největší hnědouhelná firma u nás, v severních Čechách má navíc i uhelné elektrárny. J & T má dva uhelné zdroje, a to United Energy v Komořanech a Plzeňskou energetiku v západočeské metropoli.

Kdo je Mibrag

Mibrag těží nedaleko severních hranic ČR. Ročně prodá 19 milionů tun uhlí, zatímco tuzemská Mostecká uhelná 15 milionů a Severočeské doly 23 milionů tun. Mibrag loni, stejně jako kdysi Mostecká, přestěhoval kvůli těžbě kostel a zboural několik vesnic. V regionu však má práci 5 tisíc lidí a firma tak má podporu místních politiků.

Obě firmy mají společnou ještě další věc – spory s Mosteckou uhelnou. Ta totiž odmítla jak s ČEZ, tak s finančníky z J & T podepsat nové dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí pro některé jejich elektrárny.

Vlastnictví hnědouhelných dolů nedaleko českých hranic by tak mohlo být pro ČEZ i finančníky "bičem" na Mosteckou.

"Nepředpokládáme, že bychom uhlí z Německa vozili k nám, teoreticky by tady ale samozřejmě taková možnost byla," uvedl zdroj blízký jednáním. Podle dalšího zdroje by se uhlí z Mibragu dalo vozit do lokalit kolem Ústí nad Labem nebo do některých částí západních Čech.

Mibrag nyní příliš volného uhlí, které by se k nám dalo přivézt, nemá. Zhruba 10 milionů tun uhlí z dolu Schleenhain proudí do elektrárny Lippendorf (její část patří firmě EnBW, která je třetím vybraným zájemcem o doly), dalších téměř 6 milionů tun z dolu Profen (na snímku) jde do elektrárny Schkopau, část zbytku pak spolykají tři malé zdroje Mibragu. Koncern má navíc projekt výstavby nové velké elektrárny o výkonu 660MW.

Podle informací zdrojů blízkých tendru lze těžbu rozšířit a objem volného uhlí by mohl lehce dosáhnout 5 milionů tun. To stačí na spotřebu středně velké elektrárny o výkonu kolem 500 MW.

V Německu lehčeji

Problémy s rozšiřováním těžby v Německu také nejsou zdaleka tak těžké jako v Česku. Mostecké uhelné u nás brání ve vytěžení více než půl miliardy tun uhlí v dole ČSA územní limity vlády a také nesouhlas obcí, které na ložisku stojí.

Naproti tomu Mibrag loni kvůli rozšíření těžby pod obcí Heuersdorf přestěhoval o 12 kilometrů dál místní kostel a obec má své dny sečteny. Letos rozjitřil veřejné mínění průzkum ložisek pod obcí Röcken, což je rodiště světoznámého filozofa Friedricha Nietzscheho. I když obce s těžbou nesouhlasí, poslední slovo má zemský parlament, který ji podporuje.