O nákupu dluhopisů rozhodl ve středu večer po dvoudenním zasedání výbor pro měnovou politiku centrální banky (Fed). Peníze bude na trh dávkovat postupně, tempem zhruba 75 miliard dolarů měsíčně.
Napumpování peněz do ekonomiky sníží jejich cenu, což povede k oslabení dolaru. A právě o to centrálním bankéřům jde.
Díky většímu množství peněz v oběhu by se firmy měly snadněji dostat k úvěrům, což jim umožní více investovat a najímat nové lidi. Víc utrácet by měly i domácnosti, což ekonomiku postrčí kupředu. V důsledku toho se čeká mírný růst cen, který by ale měly vyvážit i rostoucí příjmy.
"Dnes je pro Bernankeho (šéf Fedu) větším strašákem deflace než inflace," míní hlavní ekonom Patria David Marek.
Část ekonomů ale varuje, že opatření může z dlouhodobého hlediska zvednout ceny výrazněji a navíc by nemuselo zafungovat podle očekávání. Finanční trhy se na něj už dopředu připravily a velké banky, od nichž bude Fed obligace především kupovat, nové peníze nepotřebují, protože mají biliony dolarů nevyužívaných rezerv.
"Politika kvantitativního uvolňování (zvýšení objemu peněz na trhu, pozn.red.) je nebezpečným hazardem, který má jen malý potenciální přínos, zato podstatná rizika v tom, že může vytvořit bubliny cen aktiv, které by mohly destabilizovat globální ekonomiku," napsal dnes v listu Financial Times známý ekonom Harvardovy univerzity Martin Feldstein.
Měnová válka je na spadnutí
Nové peníze na trhu by měly oslabit dolar, což pomůže americkým podnikům. Jejich zboží tak bude ve světě levnější. Příliš slabého dolaru se ale obávají evropští i asijští exportéři.
Podle Marka by investoři směrovali svůj kapitál hlavně do rozvíjejících ekonomik. Ty by se nejspíš bránily a zavedly taková opatření, aby jejich měny, stejně jako ta americká, neposilovaly.
Krok USA prohlubuje obavy z takzvané měnové války, o které se už nějaký čas mluví. Řada zemí se teď snaží chránit své ekonomiky záměrným oslabováním měn a dá se předpokládat, že nebudou chtít být vůči Američanům v nevýhodě (více čtěte zde).
"Z pohledu Číny a dalších zemí může být rozhodnutí Fedu dále uvolnit měnové podmínky bráno jako krok v měnové válce a zkomplikovat blížící se jednání skupiny zemí G-20 o globální nerovnováze," doplnil David Marek.
Práci hledá skoro deset procent Američanů
Stejně jako dnes Fed zasáhl loni, kdy byly Spojené státy v recesi. Úrokové sazby byly už tehdy téměř na nule a jiný nástroj na podporu ekonomiky než nakupování dluhopisů už centrální bankéři neměli.
Loňský zásah vyšel. Fed tehdy koupil vládní a hypoteční dluhopisy za celkem 1,7 bilionu dolarů, což přispělo ke snížení úroků z hypoték a firemních úvěrů.
Teď si sice ekonomika vede lépe než loni, růst po rázném tempu z přelomu loňského a letošního roku ale výrazně zpomalil. V posledním čtvrtletí hospodářství rostlo jen dvouprocentním tempem, což nestačí na snižování nezaměstnanosti, která se pohybuje těsně pod hranicí deseti procent. Dnešní opatření Fedu by mělo nezaměstnaným Američanům pomoci.
