Podnikatel Šimon Šicko se stal vítězem soutěže EY Podnikatel roku na Slovensku.

Podnikatel Šimon Šicko se stal vítězem soutěže EY Podnikatel roku na Slovensku. | foto: EY

Lidé si hrají na pány železnic. Slovenský podnikatel jim to umožnil

  • 3
Monako (od zpravodaje iDNES.cz) - Šimon Šicko, šéf a spoluzakladatel herního studia Pixel Federation, začal hrát počítačové hry jako dítě na začátku 80. let. „Život v socialismu byl takový šedý. U počítačů mě zaujala technologie, ale taky na mě vyskočily všechny ty barvy. Fascinovala mě interaktivita,“ říká čtyřiačtyřicetiletý Slovák v Monaku, kam přijel na světové finále soutěže EY Podnikatel roku.

Od mala se pohyboval v uměleckém prostředí, jeho rodiče jsou výtvarníci, sochaři. A sám studoval architekturu na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislavě. „Ani ve snu mě tehdy nenapadlo, že bych se mohl živit vytvářením her, architektura pro mě byla přirozeným krokem,“ říká.

Ale architektura mu pomohla najít k vývoji her cestu. Než založil vlastní firmu, pracoval čtyři roky pro jednu velkou herní společnost, pro niž uvnitř hry navrhoval celé město. Tvrdí, že architekt a herní vývojář mají hodně společného.

„Přemýšlejí podobně, musejí brát do úvahy podobné věci. Estetická i funkční stránka musí v obou případech tvořit celek. Reálná architektura má ale hodně limitů. Pokud nejste na absolutní špičce jako třeba Jean Nouvel nebo Norman Foster, je architektura často otázkou kompromisu. Herní svět mi přišel trochu jako umění, můžete vytvářet něco, kde je všechno vaše,“ říká Šicko.

Jeho čtyři hlavní hry nyní hraje 80 milionů lidí po celém světě. K hitům patří železniční simulace TrainStation a adventura Diggy’s Adventure, v níž hráči řeší různé hádanky. Hry se dají hrát v mobilech nebo v internetovém prohlížeči.

„Zkoušeli jsme více platforem. Ale začalo se nám dařit, když jsme pochopili, že nemůžeme být jen developer, ale také hry distribuovat. Jako vhodná platforma to tehdy byl Facebook, ale dnes je hraní na sociálních sítích v útlumu. Teď jsou to hry v mobilech a vypadá to, že se čeká na nový impulz, novou platformu,“ říká Šicko.

Šimon Šicko a jeho hry

Čtyřiačtyřicetiletý Šimon Šicko vede slovenskou herní společnost Pixel Federation. Založil ji v roce 2007 spolu s manželkou Lucií a kolegy Mariánem Fridrichem a Filipem Fischerem. Po několika finančně méně úspěšných hrách pro Nintendo a iOS prorazili o tři roky později s hrou TrainStation pro webové prohlížeče. Úspěch slavila také hra Diggy’s Adventure. Oba herní tituly později získaly i mobilní verze. 

Pixel Federation v posledních letech rychle rostou tržby, loni dosáhly téměř 35 milionů eur (900 milionů korun). „Už šest nebo sedm let jsme v černých číslech. Na vývoj dalších her používáme vlastní peníze, investora teď nepotřebujeme,“ říká Šicko. Firma zaměstnává více než dvě stovky lidí. Šicko se stal slovenským vítězem soutěže EY Podnikatel roku. Vystudovaný architekt sní o vytvoření Danube Valley, regionálního „hubu“, kde budou středoevropské startupy sdílet zkušenosti a navzájem se učit prorazit ve světě.

Mohla by to být virtuální nebo rozšířená realita? „Zkoušeli jsme to, chtěli jsme být mezi prvními, abychom nezaspali, ale virtuální realita se zatím prosazuje spíše směrem k byznysu než ke koncovým uživatelům či hráčům,“ uvádí Šicko. Technologie ještě není dost pokročilá, lidé mohou trpět nevolností, když si brýle nasadí a hra kolem nich se „točí“.

Podle slovenského herního mága by to ale jednou mohl být velký trh. „Bude ještě chvilku trvat, než se to prosadí. Otázka není, jestli se to stane, ale kdy se to stane. Půjde to ruku v ruce s umělou inteligencí, lidstvo se bude muset vyrovnat s tím, že výpočetní kapacita bude silnější než náš mozek,“ tvrdí.

Herní a celkově zábavní průmysl v tom bude podle Šicka hrát velkou roli. „Bude naznačovat, jak bychom měli žít naše životy. A ještě druhá věc. Někteří lidé si uvědomují, že cestováním v letadle ničí planetu. A technologie třeba jednou umožní, že nebudeme umět rozeznat, co je realita, a co ne. Takže něco, co teď vypadá ‚závislácky‘, nakonec může pomoci lidstvu přežít a odvrátit environmentální katastrofu,“ říká.

Kočky pod parou

To je ale ještě daleko. Letos chce Pixel rozjet další dvě hry. Steam Cats, to je „idle“ hra, která se hraje sama, hráč jen jednou dvakrát za den udělá strategické rozhodnutí. A zároveň se připravuje pokračování TrainStation.

Pixel umožňuje lidem hrát zdarma. „Ale když zaplatíte, dostanete o něco více zábavy. Hráče ‚monetizujeme‘ přes emoce. Třeba u TrainStation je to sběratelská vášeň. Dvě třetiny obsahu jsou zdarma, zbývající třetina představuje exkluzivní obsah. Máme hráče, kteří tu hru hrají devět let a nikdy nezaplatili, a jiné, kteří hrají krátce a už nakoupili lokomotivy za stovky či tisíce eur, protože je chtějí všechny,“ říká Šicko.

Bez tohoto konceptu free-to-play by prý firmu nerozběhli. Pixel má zhruba 80 procent tržeb z mikrotransakcí, 20 procent připadá na videoreklamy. Šicko by jejich podíl chtěl zvedat až na 40 procent. Nyní navíc experimentuje s předplatným. Zaplatíte každý měsíc poplatek a máte vše k dispozici.

Hry se neobejdou bez velkých peněz do marketingu – jeden až dva miliony eur měsíčně. „Protože se trh saturuje, musíte využívat hodně nástrojů, abyste uměli identifikovat, zda váš produkt bude někdo hrát, zda na něm vyděláte,“ říká.