Před vchodem čekalo asi dvacet drobných akcionářů s transparenty s nápisy "Nenecháme se oškubat". Představenstvo Mittalu se jim ale vyhnulo a na valnou hromadu dorazilo jiným vchodem. K žádným střetům tak nedošlo.
Společnost ArcelorMittal Ostrava tvrdí, že většina lidí, kteří protestovali před začátkem dnešní valné hromady, byli pouze najatí studenti. "Vyplývá to ze zjištění Policie České republiky, které to potvrdil jeden z účastníků demonstrace," uvedla tisková mluvčí společnosti Věra Breiová.
"Mezi protestujícími byli minoritní akcionáři i naši přátelé a sympatizanti," říká drobný akcionář a organizátor veřejného protestu Jiří Psota s tím, že Mittal jen chce nařčením z placených demonstrantů odvést pozornost od základního problému.
Valná hromada nakonec na svém zasedání odsouhlasila možnost, aby společnost ArcelorMittal Ostrava vzala do zástavy za úvěry až čtvrtinu svých vlastních akcií. "Možnost brát do zástavy vlastní akcie významně rozšíří možnosti zajištění investovaných finančních prostředků. Z pohledu společnosti je to jednoznačně pozitivní," uvedl k výsledku valné hromady Augustine Kochuparampil.
Zastavené akcie ztratí hodnotu
Akcionáři ale se záměrem nesouhlasí. Tvrdí, že vlastník AMO, společnost ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala, svou dceru vysává tím, že ostravská společnost poskytuje levné půjčky ostatním firmám Mittalova impéria. Vlastní akcie v AMO pak zastaví mateřská společnost pro případ, že by nesplatila peníze vypůjčené od ostravské huti.
"Nastane-li však důvod k uplatnění zástavního práva, zastavené akcie logicky ztratí svou hodnotu. Na volném trhu nebude tento čtvrtinový podíl prodejný. Žádná finanční skupina si nekoupí menšinový podíl ve společnosti, z níž majoritní vlastník odčerpává peníze a nesplácí je," řekl ČTK Psota.
"Společnost Mittal AG svoji žádost odůvodnila záměrem usnadnit vnitropodnikové transakce. Představenstvo to považuje za jednoznačně přínosné, zvýší se flexibilita pro dosažení efektivnějšího hospodaření," uvedl ředitel pro vnější vztahy Jan Rafaj.
Jaké konkrétní pohledávky firma zástavním právem zajistí, ale odmítl sdělit s tím, že o nich akcionáři budou informováni na konci účetního období.
Lepší výnosy nabízejí i spořicí účty
Za velmi nestandardní krok považuje zástavu vlastních akcií ekonom Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus. "Na nic takového si u nás nevzpomínám," řekl již dříve MF DNES Hatlapatka.
"Zástava akcií je další lumpárna pod taktovkou Mittala," prohlásil před časem Psota. "Dnešní valná hromada dala cestičku k tomu, aby se mohly vyvádět prostředky. Je to pouze fiktivní zástava, nekrytý šek," uvedl Psota při dnešním protestu. "Odsátí peněz bez zástavy by představenstvo těžko obhájilo," dodal akcionář.
Někteří akcionáři se podle něj snaží svého podílu zbavit, lepší výnosy prý nabízejí i spořicí účty v bankách. Vedení totiž uvnitř hutí zadržuje necelých čtyřicet miliard zisku, ze kterých odmítá vyplatit akcionářům dividendy.
Odboráři chtějí masivnější investice
Minoritní akcionáře kritizoval šéf odborové organizace závodu Válcovny Vítězslav Prak, akcionářům prý vůbec nejde o to, zda v Ostravě bude nějaká ocelárna.
"Myslím, že minoritním akcionářům jde především o dividendy. Nám ale vadí, že vedení peníze hutí používá jinak než na investice, které jsou potřeba," řekl Prak reportérovi MF DNES. "Myslíme si, že by investice měly být mnohem masivnější," doplnil.
Jedenáctiprocentní podíl v ocelářském gigantu donedávna vlastnil i stát. Odprodal ho ale Lakšmímu Mittalovi, který již uhradil první splátku. Indický podnikatel za akcie celkem zaplatí téměř sedm miliard korun.
Společnost ArcelorMittal se ve druhém čtvrtletí propadla do ztráty téměř 800 milionů dolarů. Ostravská ocelárna vyrábí asi ze třetiny své kapacity a od začátku roku musel závod opustit každý šestý zaměstnanec. Podle Hatlapatky patří ocelářský průmysl k těm, kterým banky chtějí během krize půjčovat nejméně.