Lakshmi Mittal

Lakshmi Mittal | foto: Michal Sváček

Malí akcionáři marně čekají na peníze od Mittala

  • 11
Čtrnáct tisíc bývalých malých akcionářů ostravských hutí ArcelorMittal Ostrava stále čeká na peníze za akcie, které museli v rámci vytěsnění Mittalu prodat. Výplatu zkomplikovalo neprůhledné sdružení CCF.

Bývalí drobní podílníci největších tuzemských hutí ArcelorMittal Ostrava (AMO), kteří museli na konci července převést své akcie na majoritního vlastníka, stále nedostali zaplaceno. O celou situaci se zajímá protikorupční policie a už padla také první žaloba.

Na účtu u ČSOB leží 1,7 miliardy korun, které majoritní vlastník ostravských hutí ArcelorMittal převedl pro výplatu vytěsněných minoritních akcionářů. Peníze však stále čekají na pokyn, kam vlastně poputují.

Situaci totiž zkomplikovalo neprůhledné sdružení Centrum consultant finance (CCF), které oslovilo některé drobné akcionáře s tím, ať na něj převedou pohledávku za Mittalem. Výměnou jim slíbilo, že se za ně bude bít o vyšší cenu, než byla schválená hodnota 4 000 korun na akcii.

Nabídka sdružení tvářící se velmi solidně má však mnoho háčků, je snadno zneužitelná a protikorupční policie už vyšetřuje, kde se vlastně vzaly adresy minoritních akcionářů, kteří byli osloveni. Nabídka navíc nutila lidi jednat v časovém presu a převést pohledávku během dvou dní, což pět tisíc bývalých akcionářů ostravských hutí skutečně udělalo.

ČSOB teď společně s Mittalem zkoumají přihlášené nároky na výplatu a budou muset rozhodnout, kam peníze nakonec odešlou.

Průtahy se však nelíbí devíti tisícům ostatních akcionářů, kteří nabídku sdružení nevyslyšeli a netrpělivě čekají na své peníze. Ti tvrdí, že výplata má proběhnout neprodleně a banka si měla rychle ověřit, kdo skutečně o peníze žádá za sebe, a toho tedy bez problémů vyplatit.

ČSOB je zatím ve vyjádřeních velmi opatrná. "Naší snahou je maximální ochrana bývalých menšinových akcionářů. Všichni akcionáři ale mají právo na stejný přístup," vysvětluje mluvčí banky Pavla Hávová důvod, proč chce ČSOB zahájit výplatu zároveň pro všechny akcionáře. Kdy by to mohlo být, nechce předjímat.

Chceme úroky z prodlení

Mimořádná valná hromada AMO si určila lhůtu zaplacení na devadesát dnů od převedení akcií. S tím však část minoritních akcionářů nesouhlasí, a podala proto žalobu na zrušení této lhůty.
"Nejvyšší soud v jiných případech jasně řekl, že protiplnění musí být vyplaceno bez zbytečného odkladu," říká Jiří Psota, představitel skupiny "větších" bývalých minoritních akcionářů.

Ti jsou zároveň připraveni podat žalobu na zaplacení úroků z prodlení za dobu po 10. srpnu, kdy podle nich měly být peníze již na jejich účtech. K vyčíslení částky však musí počkat, až jim budou peníze připsány.

Komu nakonec budou poslány peníze za zhruba pět tisíc žádostí od lidí, kteří postoupili svůj nárok sdružení CCF, není jasné. Banka a Mittal musí našlapovat velmi obezřetně, protože jim mohou hrozit žaloby od obou stran.

CCF nereaguje

MF DNES se pokoušela sdružení CCF kontaktovat, ale neúspěšně. Na veřejných telefonních číslech nikdo nereaguje a na pevné lince je pouze automat.
Ten odpovídá na dotazy minoritářů a v podstatě podporuje další převody na sdružení. Lidem, kteří nabídku sdružení CCF vyslyšeli, tak stále hrozí, že své peníze přinejlepším několik let neuvidí.

Při vytěsnění se totiž postupuje tak, že firma musí znalcem určené protiplnění za akcii vyplatit hned a v případě žaloby od minoritních akcionářů domáhajících se vyšší ceny se možný rozdíl vyplatí později.Tedy až po definitivním rozhodnutí soudu.

Pokud by tedy peníze, u nichž odhady mluví o několika desítkách až stovkách milionů korun, byly převedeny na CCF, sdružení může několik let, dokud nedoběhnou všechny soudy, disponovat sumou od lidí, kteří mu dali důvěru. Peníze u CCF by pochopitelně nepodléhaly žádnému dohledu.
Soud o čtyřtisícovou cenu akcie určenou pro vytěsnění však bude každopádně. Část minoritních akcionářů už žádá přezkum ceny, soud by si měl sám určit znalce.