Komise ji proto doporučí kabinetu jako kupce. S konečnou platností ale rozhodne právě vláda. O společnosti Telefónica čtěte více zde
O státní podíl v telekomunikační společnosti se ucházely čtyři telekomunikační společnosti – Swisscom, Telefónica, Belgacom a spolu s finančními investory Blackstone/CVC/Providenc i France Télécom. Toto konsorcium ale bylo vyřazeno, protože si údajně kladlo nepřijatelné podmínky.
"Na základě doporučení poradců se komise rozhodla jednu z nabídek neotevřít a neposuzovat. Důvodem jsou podmínky kladené uchazečem, které jsou pro stát nevýhodné, nepřijatelné a v konečném důsledku by mohly ohrozit úspěšné dokončení transakce," uvedla v tiskové zprávě mluvčí Fondu národního majetku Petra Krainová.
S druhou nejvyšší nabídkou přišel Swisscom, který je ochotný zaplatit 79,2 miliardy. Společnost Belgacom nabídla 67, 5 miliardy korun.
Jak se prodával Telecom |
červenec 1995 - strategickým partnerem se stalo konsorcium TelSource (PTT Netherlands, Swiss Telecom, podporováno AT&T), cena 1,451 miliardy dolarů |
srpen 2002 - podíl 51 procent získaly Deutsche Bank a TDC za necelých 56 miliard korun |
prosinec 2002 - prodej zrušen |
prosinec 2003 - TelSource prodává svých 27 procent na burze |
leden 2004 - vláda zahájila další pokus o prodej 51 procent |
Pokud by se vládě nelíbil žádný z telekomunikačních nápadníků, stále je ve hře prodej přes kapitálové trhy. Takový způsob prodeje Telecomu má ministerstvo financí připraven jako záložní variantu.
I když někteří odborníci upozorňují, že politická krize může nakonec privatizaci zhatit, vláda by podle ministra informatiky Mlynáře Telecom už konečně měla prodat.
"Stát je špatný vlastník. V době konkurence navíc není důvod, aby stát do volné soutěže zasahoval svým vlastnictvím. Prodej silné nadnárodní telekomunikační firmě posílí konkurenci a tlak na nové a kvalitní služby, míní Mlynář.
S čím šli uchazeči do soutěže o Telecom | |
Telefónica Předběžně nabízená cena: 69 miliard korun Konečná cena: 82,6 miliardy Kč |
jeden z dominantních telekomunikačních operátorů ve španělsky a portugalsky mluvících zemích. Má zhruba 100 milionů zákazníků pevných i mobilních linek po celém světě. Největšími vlastníky jsou banky J. P. Morgan a Banco Bilbao Vizcaya Argentaria. Telefónica má silné postavení také v Jižní Americe. |
Belgacom Předběžně nabízená cena:68,3 miliardy korun Konečná cena: 67,5 miliardy |
bývalý belgický monopol obsluhuje 5,2 milionu pevných a 4,2 milionu mobilních linek, v zahraničí zatím nepůsobí. Tržby v přepočtu 163,5 milionu korun, zisk 67,5 milionu korun. Nadpoloviční podíl Belgacomu (51,6 procenta) ovládá belgický stát. Nyní hledá prostor k růstu. Mluví se o jeho zájmu o turecký Turk Telekom. |
|
švýcarský telekomunikační operátor, jeho 63 procent akcií vlastní stát, je dominantní na domácím trhu. Má zhruba čtyři miliony mobilních i pevných zákazníků. V Telecomu působil již v konsorciu TelSource s nizozemskou KPN, ale svůj podíl v roce 2003 prodal na akciovém trhu. Nemá žádnou velkou zahraniční akvizici. |
Blackstone, CVC, Providence, France Télécom Předběžně nabízená cena: 67,5 miliardy korun Vyřazen ze soutěže |
France Télécom – bývalý francouzský monopol, jehož součástí je i světový mobilní operátor Orange. Skupina France Télécom má 120 milionů zákazníků v 220 zemích. Blackstone Group – americká investiční firma, pomáhala s restrukturalizací Enronu nebo Xeroxu. CVC Capital Partner – investoři působící v Evropě a jihovýchodní Asii |