Ve finanční krizí zmítané Argentině se bezplatné metropolitní noviny udržely jen něco málo přes rok. Projekt listu nabízeného každý všední den zdarma v ulicích velkých - zpravidla hlavních - měst, odstartoval v lednu 1995 ve švédském Stockholmu.
Do konce minulého roku se periodikum, jehož příjmy pocházející především z inzerce, rozšířilo do patnácti zemí, včetně České republiky. Vychází ve více než dvaceti mutacích (podle měst, kde se distribuuje) a dvanácti jazycích.
Jeho argentinskou variantu pohřbila ekonomická krize a také absolutní kolaps tamního bankovního systému, kvůli němuž nemohlo evropské ústředí podporovat další práci svých čtyřiceti zaměstnanců v Buenos Aires. Výkonný ředitel skupiny Pelle Tornberg prohlásil, že už jim firma nemůže zabezpečit únorovou výplatu.
"Situace v Argentině je zoufalá. Vyhlášení bankrotu byla jediná možnost, jak chránit naše zájmy, potažmo zájmy zaměstnanců firmy," dodal Tornberg. Společnost očekává, že konkursní správce získá zpět alespoň přeplatky na dani z přidané hodnoty.
Do potíží se list dostal také ve Švýcarsku. Kvůli malému zájmu inzerentů musel vydavatel v polovině února dočasně zastavit produkci curyšské mutace, protože se dostala pod hranici rentability.
Francouzi házejí Metro do řeky
Šestnáctou zemí, o kterou chce skupina Metro International rozšířit své impérium, je Francie. První bezplatné noviny v zemi dorazily do Paříže a přístavního města Marseille 19. února.
Zahájení distribuce deníku v městě nad Seinou ale zatím rozhodně neprobíhá podle představ švédské mateřské společnosti. Francouzské odbory a konkurenční vydavatelé periodik tvrdí, že Metro ohrožuje svobodu tisku a je nekalou konkurencí.
Kvůli tomu každý den končí několik tisícovek výtisků ve vlnách Seiny, další jsou rozhazovány po ulicích a dochází k napadání jejich kolportérů. Poslední zadržený kamion s nákladem čerstvých novin ohlásil švédský vydavatel v úterý - balíky Metra skončily v řece.
Podobný osud potkal i list MarseillePlus, za kterým stojí francouzský mediální koncern Hachette Filipacchi Medias. Je také bezplatný, stejně jako noviny Vingt Minutes Paris, které chce ve francouzské metropoli šířit norské vydavatelství Schibsted. Jeho start se ale zřejmě kvůli událostem posledních dní opozdí.
Tiskařským odborům také vadí, že se bezplatné noviny vyrábějí v lucemburské tiskárně listu Frace Soir. Zaměstnanci klasických deníků to považují za porušení pravidel profese a obávají se o svá místa.
Ministryně kultury požádala oba znesvářené tábory k předložení průzkumů, které by ukázaly vliv bezplatných novin na ostatní periodika.
Metro prodělalo, ale ne v Praze
"Konkurence existuje, ale něco takového se nám ještě nestalo," komentoval události v Paříži obchodní ředitel společnosti Metro Česká republika Evžen Ruth. V Praze vychází tento deník od 7. července 1997. K dostání je především u vstupů do metra, ale také v administrativních budovách nebo v restauracích KFC a McDonald´s.
Celá skupina Metro International loni prodělala před zdaněním 81,4 milionu dolarů, když předloni hospodařila se ztrátou 68,5 milionu dolarů. Neúspěchy přičítá vedení firmy hlavně dalšímu propadu na reklamním trhu, který jako jeden z prvních reagoval na celosvětové ekonomické ochlazení.
"Loňské hospodaření u nás zřejmě skončí plusem," řekl Ruth. Dodal, že v Praze ještě nebyl pokles zájmu inzerentů tak výrazný jako v jiných evropských metropolích.
Analytici na světových trzích po oznámení ztráty konstatovali, že mateřský koncern si bude muset pro udržení důvěryhodnosti zajistit i jiné finanční zdroje a nespoléhat jen na inzerci.
Švédové upírají své naděje ke stále většímu počtu čtenářů - Metro si každý den přečte deset milionů lidí, což jej řadí na pozici čtvrtého nejčtenějšího deníku na světě. Vylepšit hospodaření mají také nižší ceny papíru a výhodnější kontrakty s tiskárnami.
