Kabinet premiérky Beaty Szydlové schválil záměr, podle kterého by v rovinaté oblasti u Baranowa vyrostlo letiště s kapacitou až 100 milionů cestujících ročně – což loni odbavila jedině americká Atlanta. Nejvytíženějším evropským letištěm, londýnským Heathrow, ve stejném roce prošlo necelých 76 milionů pasažérů. Pro srovnání Letiště Václava Havla v Praze vloni odbavilo 13 milionů pasažérů.
Megalomanské letiště má lákat davy. Spojíme Evropu s Asií, věří Ašchabad |
V tomto ohledu tedy vypadá polská ambice velikášsky, proto kabinet pro začátek počítá, že letištěm projde „jen“ 45 milionů lidí. Nicméně důvodová zpráva předpokládá, že rozvoj kontaktů především s Asií a severem Ameriky umožní stomilionovou metu splnit. Země by se totiž chtěla stát vstupní branou do Evropské unie – a to i z pohledu nákladní letecké přepravy.
„Naše země leží na křižovatce hlavních tras mezi městy, jako jsou Los Angeles a Tel Aviv, Vídeň a Tokio, Šanghaj a Paříž nebo New York a Teherán. Ústřední letiště bude moci díky své poloze nabídnout výhodné spojení,“ stojí ve vládním materiálu.
Letiště by mělo obsadit plochu asi třech tisíc hektarů a první stroje by na jeho přistávacích drahách měly dosednout v roce 2027. To vše za zhruba osm miliard eur, tedy 205 miliard korun. Do této sumy vláda zahrnula veškeré náklady, tedy včetně spojení s Varšavou.
Německá zkušenost
Jenže u podobných projektů se dost často stává, že se nepodaří dodržet ani termín, ani rozpočet. U Berlína roste od roku 2006 letiště Berlín Braniborsko Willyho Brandta. Mělo začít sloužit v roce 2011 a náklady neměly překročit 2,5 miliardy eur. Letiště dodnes neslouží, spolklo už 6,5 miliardy eur, a pokud se nic nezadrhne, začne fungovat v roce 2019.
Letiště Berlín Braniborsko (BER) je prakticky hotové, kvůli problémům s protipožární ochranou ho však už roky není možné otevřít. Na ploše se proto pořádají třeba noční běžecké závody.
Polské ambice by mohla ohrozit právě berlínská konkurence, protože obě letiště od sebe dělí zhruba jen 500 kilometrů. Nicméně Němci počítají pro začátek jen s 34 miliony cestujících s možností rozšíření na 50 milionů.
Podle polského úřadu pro letectví loni všechna polská letiště odbavila 34 milionů cestujících, tedy o 11 procent více než v roce 2015. Podle vlády by se do roku 2035 mělo toto číslo zvýšit až na 94 milionů.
Regionální letiště díky dotacím
Podle agentury Bloomberg se dosud Poláci snažili o rozvoj regionálních letišť, na jejichž rekonstrukce a úpravy čerpali také evropské dotace. Mezi lety 2007 až 2015 se celkový účet vyšplhal na 5,8 miliardy zlotých, tedy necelých 36 miliard korun. Jenže celkem 15 menších letišť podle Bloombergu zápasí o klienty, a proto se některá potýkají se ztrátami.
Hlavním vzdušným přístavem země bezkonkurenčně zůstává varšavské Letiště Frédérica Chopina, které loni odbavilo téměř 13 milionů pasažérů. Jenže jeho další růst podvazuje nevhodná poloha v blízkosti zástavby a od roku 2020 začne podle odhadů narážet na své limity. Vláda dokonce uvažuje o tom, že by po otevření nových terminálů „Chopina“ uzavřela.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
