Přestože data ze systému mají být přístupná veřejnosti, ŘSD neplánuje provozovat autonavigaci. V první řadě totiž mají sloužit státní správě například při vyhodnocování efektivity dopravních staveb, nebo městům, která podle množství projíždějících vozidel mohou například efektivněji nastavovat intervaly na světelných křižovatkách a tím omezit dopravní zácpy.
Intenzita provozu
|
Ve výběrovém řízení na zajištění zmíněné 150tisícové flotily aut a provozu systému na pět let zvítězil výrobce dopravní telematiky, společnost Vars Brno, která systém státnímu ředitelství silnic dodá za 267 milionů korun. Druhý v pořadí, sdružení firem O2, CCS a Secar Bohemia nabídlo vlastní systém za 345 milionů.
„Informace o dopravní situaci putující z vozidel v pohybu by měla doplnit stávající data plynoucí ze stacionárních dopravních sčítačů do devíti měsíců po podpisu smlouvy. Nejpozději by systém měl začít fungovat se startem stavební sezony příští rok na jaře,“ uvedl mluvčí ředitelství silnic Jan Rýdl. Informace o tom, že se před nimi například hromadí množství aut, mohou řidiči získat na internetové stránce dopravniinfo.cz nebo ve stejnojmenné mobilní aplikaci.
Typickým vozidlem, které bude do systému dodávat informace, je služební vůz zařazený do flotily firemních aut vybavených palubní jednotkou pro kontrolu pohybu.
Bedlivě střežená data
Které konkrétní firmy budou do státního dopravního systému informace dodávat, ŘSD neví. Veškerá data musí totiž být anonymizovaná, aby nebylo možné určit konkrétní vozidlo a místo jeho pohybu. Předem je dané pouze to, že 75 procent dat do systému plyne od osobních aut a zbylých 25 procent od vozů nákladních. To odpovídá skladbě vozidel na silnicích.
Data o provozu zpracovávají silničáři už od roku 2013, kdy ve spolupráci s Vysokou školou báňskou v Ostravě vytvořili takzvaný RODOS, což byla zkratka pro rozvoj dopravních systémů, který sbíral data ze spolupracujících autonavigací, z průjezdů kamionů pod mýtnými branami nebo z informací od operátorů o pohybu mobilních telefonů. Nejprve na dálnici D1 a později se systém rozšířil na zbytek dálniční sítě a na rychlostní komunikace.
Už tehdy silničáři slibovali, že tyto údaje poskytnou věrný obraz dopravní situace na českých komunikacích. Nový systém má být o mnoho přesnější, protože bude dostávat řádově více dat.
V současnosti data z ostravského Národního dopravního informačního centra bezplatně využívá policie, integrovaný záchranný systém nebo úředníci ministerstva dopravy. Čísla o průjezdu vozidel totiž umožňují odhalovat, které úseky silnic představují úzká hrdla, a kde bude do budoucna nutné stavět nové silnice.
Systém dokáže rovněž zpětně vyhodnotit, kolik vozidel se například po dostavbě obchvatu města přesunulo z původní trasy na novou silnici. Online data z provozu tak mohou být dalším zdrojem informací k plánování dopravní výstavby. Hlavním zdrojem je pravidelné sčítání dopravních intenzit, které se provádí v pětiletých cyklech. Naposledy se množství vozidel v dopravních proudech zkoumalo v roce 2016.
Toto sčítání se i v současnosti provádí ručně. Pracovníci, takzvaní sčítači, fyzicky sedí u dálnic a silnic a dělají čárky za projetí každého vozidla. Na rozdíl od předešlých let, kdy se průjezdy jednotlivých vozidel zaznamenávaly klasicky tužkou na papír, papírové záznamy nahradily elektronické pořízené na tabletech.
Největší intenzita provozu je dlouhodobě na dálnici D1 u Prahy, nebo na plzeňské D5 rovněž u výjezdu z hlavního města. Dálnicí D1 u pražského Chodova projelo při předloňském sčítání 99 300 vozidel za den. Úsekem D5 z Prahy ke sjezdu na desátém kilometru 57 100 aut.
Kolona kvůli uzavřenému tunelu Blanka (04/2018)
