Z více než dvou desítek dálničních a zhruba stejného počtu staveb na silnicích první třídy se do výrazného skluzu dostala pouze stavba silnice I/58 spojující Příbor a Skotnici na Novojičínsku. Zhruba tříkilometrový obchvat Skotnice má za úkol odvést dopravu směřující z moravskoslezské metropole na letiště v Mošnově mimo obec a výrazně v ní zklidnit provoz.
Přestože nový obchvat za více než 400 milionů korun měl být hotový už letos v červnu, nyní silničáři počítají s tím, že úspěch bude, pokud se úsek podaří zprovoznit alespoň do Vánoc.
Půlroční zpoždění ovšem ani zde nepadá pouze na vrub koronaviru, respektive výpadku pracovníků, kteří místo na stavbě tráví čas v karanténě. Na vině je i objevení nestabilní půdy u 150 metrů dlouhého tunelu, kterým komunikace překonává obytnou zástavbu v obci Prchalov.
„V průběhu stavby jsou prováděna pravidelná měření, během kterých byly zjištěny neočekávané pohyby zápor v místě budování tunelu. To mělo za následek jinou souslednost a náročnost stavebních prací,“ řekl MF DNES mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Studecký. Měření při výstavbě ukázalo problémy se sklonem svahu a s jeho pohybem, který se projevuje tlakem na pažení stavební jámy vyhloubené pro výstavbu tunelu.
Nebyla to ale poslední komplikace, kvůli které je nyní stavba ve skluzu. „Geologie je v místě tunelu u Prchalova skutečně složitá, ale s tím se technicky dokážeme vypořádat. Bohužel komplikací, která se projevila na době výstavby, pro nás bylo to, že nebylo možné zajistit pozemky, které byly k výstavbě tunelu zapotřebí, což mělo vliv také na práce na ostatních stavebních objektech,“ uvedla Iveta Štočková, mluvčí stavební firmy Eurovia, která obchvat buduje.
Se skluzem se počítalo i jinde
To, že epidemie koronaviru výstavbu liniových staveb prodlouží, bylo ministerstvu dopravy zřejmé už na jaře. Úřad proto vydal opatření, kterým stavebním firmám během nouzového stavu umožnil za práci čerpat více peněz, než kolik jim přisuzují vysoutěžené smlouvy bez toho, aby musely tyto vícenáklady složitě prokazovat. Podle propočtů silničářů i Správy železnic se tyto bonusy za práci ve ztíženém prostředí jen za jarní vlnu vyšplhaly na 800 milionů korun. Kromě peněz ale stát rovněž automaticky započítával během nouzového stavu prodloužení doby výstavby. Stavby tak bylo možné prodloužit o čtvrtinu plánované délky bez toho, že by stavební firmě za to hrozil postih.
Zároveň se změnil přístup k různým druhům výstavby a drobnohled stavebních dozorů se ostřeji než na stavby na zelené louce zaměřil na rekonstrukce. Důvod je prostý. Zdržení novostavby trápí daleko méně lidí než průtahy rekonstrukcí, kvůli kterým musí šoféři úsek objíždět nebo trávit čas v omezeních ve zúžených pruzích o měsíce déle.
Obavy jsou přitom na místě, stavební firmy citelně postrádají zejména pracovníky ze zahraničí, což se nakonec projevilo i na zmiňovaném úseku u Příbora. „Kvůli umístění stavby v Moravskoslezském kraji zde chybějí pracovníci ze Slovenska i z Polska. Navíc nám citelně chybějí specializované skupiny pracovníků, které jsou buď v opakujících se karanténách, čekají na výsledky testů, nebo se u nich potvrdila koronavirová nákaza,“ uvedla Štočková.
Hlavně dokončit D1
Největší prioritu tak už od jara má modernizace posledních úseků dálnice D1 mezi Prahou a Brnem a zdá se, že na nich se koronavirová karanténa zatím neprojevila. Podle Studeckého tak platí, že během příštího roku zmizí z celé trasy poslední omezení. U této nejsledovanější stavby by tak nakonec silničáři měli zvládnout alespoň druhý posunutý termín.
Neoptimističtější odhady totiž počítaly, že se rekonstruovat vyježděný povrch a rozšířit celou 162 kilometrů dlouhou komunikaci do krajnic podaří do pěti let po zahájení prací v roce 2013. Později si silničáři stanovili kulaté datum 2020. Ani to se nakonec nepodařilo udržet. Podrobnosti k letošnímu ukončení stavebních prací na D1 a přípravám na poslední sezonu rekonstrukce dálnice plánuje ministr dopravy Karel Havlíček oznámit na úterní tiskové konferenci.
Uzavírky a kolony provázejí řidiče na D1 řadu let:
15. března 2019 |
