Část cyklostezky ve Valašských Kloboukách.

Část cyklostezky ve Valašských Kloboukách. | foto: Město Valašské Klobouky

Česko, cyklistická velmoc. Do výstavby cyklostezek stát lije stovky milionů

  • 356
Výstavba cyklostezek spolyká každý rok stovky milionů korun a objem peněz, které stát na kilometry nových tras vynakládá, každým rokem stoupá. Rekordních více než 350 milionů korun vyplatí letos krajům a obcím na výstavbu tras pro cyklisty a pěší Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Státních investorů je však víc.

S přispěním SFDI vzniknou v tomto roce cyklostezky za více než půl miliardy korun. Dalších sto milionů plánuje letos na vznik nových tras a dalších nezbytností, jako jsou stojany pro kola, utratit pražský magistrát. Třetím významným investorem je pak ministerstvo pro místní rozvoj. To podle tiskového mluvčího Viléma Frčka v­ současnosti posuzuje žádosti v­hodnotě 380 milionů korun.

Kolik stát utrácí za cyklostezky

Aktuálně síť vyhrazených tras pro kola měří přes tři a půl tisíce kilometrů a je tak téměř třikrát delší než tuzemská dálniční síť. S ročním nárůstem kolem dvou set kilometrů nových tras je zároveň i nejrychleji se rozšiřujícím typem komunikací. Například zmiňované dálnice se letos rozšíří o 23 a půl kilometru, loni se na dálniční síti podařilo zprovoznit pouhé čtyři nové kilometry.

Kromě specializovaných cyklostezek je v Česku přes 40 tisíc kilometrů značených tras na silnicích nižších tříd, o které se cyklisté dělí s­ motorovými vozidly.

Přestože se objem peněz vynaložených státním fondem dopravy proti loňsku už druhým rokem drží nad hranicí 300 milionů korun a­proti roku 2017 se více než zdvojnásobil, na všechny připravené projekty peníze nezbyly. Obce a další investoři totiž připravili plány na výstavbu cyklostezek za zhruba 800 milionů korun. „Nejsou to žádné vize. Jsou to konkrétní projekty s územním rozhodnutím nebo se stavebním povolením, které čekají na vyřešení financování,“ řekl MF DNES Jaroslav Martinek z ­Asociace měst pro cyklisty.

Desítky projektů na dotaci nedosáhly

Z balíku projektů, které v nejbližší době mohou vzniknout, tak vypadla například výstavba stezky mezi Šumvaldem a Lebinou na Olomoucku, která by cyklistickou dopravu odvedla z kapacitně nevyhovující silnice druhé třídy, která obě obce v podhůří Nízkého Jeseníku spojuje. Podobný osud potkal další čtyři desítky projektů, které na příspěvek z fondu dopravy nedosáhly.

Naopak 29 úspěšných žadatelů nyní musí nejpozději napřesrok začít se stavbou, pokud nechce o­ peníze od státu přijít. „Samotné rozhodnutí o poskytnutí příspěvku je platné dva roky. Preferujeme ale zahájení výstavby v roce 2019,“ uvedl ředitel fondu Zbyněk Hořelica. Delší zpoždění by totiž pro investory znamenalo doplatit ze svého 85 procent všech nákladů.

Nejdražším podpořeným projektem je takzvaná Krčínova cyklostezka spojující středočeské Sedlčany s Prčicemi. Přes 14 kilometrů dlouhá trasa s živičným povrchem povede přes Kosovu Horu a Nadrahovice. Hotová by měla být napřesrok v říjnu.

Kvůli většímu množství investorů neexistuje aktuální detailní přehled o rozsahu sítě cyklostezek. V ­roce 2017 reportoval resort dopravy, že do nich od roku 2000 nainvestoval 1,7 miliardy korun. Dalších 1,5 miliardy korun pak na tento druh dopravy putovalo prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj z regionálních operačních programů. Přestože v tomto evropském programu jsou už dotace pro cyklostezky vyčerpány, úřad chce o evropské peníze pro cyklostezky požádat i v dalším období po roce 2021.