Je to celkem jednoduchá úměra. Čím víc dětí máte, tím spíše zůstanete na dovolené v Česku a tím vzácnější pro vás bude třeba oběd v restauraci.
Životní styl většiny párů se změní, už když se jim narodí první dítě – a není to jen tím, že se s ním nedá podnikat tolik jako jen ve dvou.
Přesvědčivě to ukazují i data Českého statistického úřadu, jež vyčíslují, kolik peněz vydávají rodiče na to, aby vychovali děti. V rodině s průměrnými příjmy je to více než sto tisíc ročně, pokud má dvě děti. Do doby, než se dítě osamostatní, to v průměru vychází na dva až tři a půl milionu korun.
Více za jednoho potomka dávají logicky bohatší lidé a také ti, kdo mají dětí méně. I proto, že mu třeba dopřejí lepší vzdělání.
Začátek školy za sedm tisíc korun
"Zjistili jsme, že vlastně nikdo na dětech nešetří a rodiče se jim vždycky snaží dát to nejlepší, co mohou," podotkl Otakar Hampl, spoluautor analýzy o nerovném postavení rodin s dětmi, kterou teď vydal Český statistický úřad.
Podle něj bylo pro analytiky překvapivé i to, že náklady na dítě jsou za rok v podstatě stejné jako na dospělého, rozdíly jsou nejvýše několikatisícové. O co levnější je třeba oblečení nebo o co méně dítě sní, o to více rodiny dávají na kroužky nebo různé vzdělávací kurzy.
"Jen letošní září nás zatím stálo přes sedm tisíc korun," vyčísluje Kateřina Váchová z Prahy. Mají dvě děti na základní škole. Starší dcera je v šesté třídě a přestoupila na jazykovou školu – a hned je potřeba zaplatit kolem tří tisíc korun za seznamovací kurz. Další peníze padly na sešity, pomůcky, vybavení na tělocvik a jazykové učebnice. Dalších osm tisíc budou stát kroužky dětí za pololetí.
Váchová tvrdí, že nejlevnější byly děti ve školce (potvrzuje to i studie statistiků) – předškolní děti už vyrostly z kočárků, drahých plen a umělých mlék, ale ještě nepotřebovaly tolik "lepšího" oblečení ani neměly několik zájmových aktivit.
Autoři analýzy tvrdí, že právě finanční náročnost odrazuje lidi od toho, aby měli děti nebo aby jich měli více, což mimo jiné vede ke klesající porodnosti. Ta česká patří k nejnižším v Evropě – na matku u nás připadá jedno dítě, zatímco třeba ve Francii to jsou dvě.
Pomoci by podle tvůrců studie mohlo větší zvýhodnění rodin s dětmi než to dosavadní, kdy si rodiny mohou za rok odečíst 10 680 korun. "Je příznačné, že daňová sleva na dospělého je dvakrát vyšší než sleva na dítě," podotýkají autoři analýzy.
Podle nich to znamená, že rodiny s dětmi, které vychovávají budoucí plátce důchodů a dalších peněz do státního rozpočtu, financují i ty lidi, kteří děti nemají.
Náhlá podpora rodin se nevyplácí, varuje ekonomka
O možném daňovém zvýhodnění rodin se více mluví i s nadcházejícími volbami.
"Takový postup by byl určitě lepší než podporovat porodnost nějakými náhlými speciálními dávkami a podobně," míní ekonomka Helena Horská. Za důležitou považuje snahu udržet porodnost rovnoměrnou a vyhnout se výkyvům, jaký tu byl v 70. letech. Tehdejší silné ročníky nyní rodí děti a už zase chybějí místa ve školkách. "Až půjdou lidé narození v 70. letech do důchodu, bude to pro systém velká zátěž," varovala ekonomka.
"Výdaje spojené s dětmi jsou však jen jedním z faktorů, které mají vliv při rozhodování, zda je mít, nebo ne," soudí socioložka Hana Hašková ze Sociologického ústavu. Podle ní může být zrovna tak pro někoho zásadní, zda se bude moci vrátit do práce na původní místo.
