„České veřejné finance se dostaly do pasti a jak ukazuje rozpočet na příští rok, cesta ven bude extrémně složitá,“ konstatuje hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Nárůst výdajů z let koronavirové pandemie se totiž podle něj přelil i do funkčního období současné vlády a ta se s ním kvůli obavám z nepopulárních kroků vypořádává jen obtížně. „Plánovat deficit na úrovni 252 miliard korun v situaci očekávaného hospodářského růstu a prakticky nulové nezaměstnanosti je ukázkově rozhazovačné a Česko si tak evidentně hodlá udržet pozici země s nejrychleji rostoucím zadlužením v rámci Evropské unie. Zlepšení oproti letošnímu roku je ryze kosmetické,“ dodává Hradil s tím, že při současném tempu se vyřešení deficitů nedočká Česko pravděpodobně nikdy – jelikož dříve či později toto úsilí opět přeruší příchod další ekonomické recese.
„Pokud vezmeme v úvahu, že současná vláda sama sebe označuje za rozpočtově konzervativní, nachází se uprostřed volebního období a měla by tudíž být v ideální pozici pro zavádění nezbytných konsolidačních opatření, je výsledek spíše zklamáním,“ shrnuje Hradil.
Vláda navrhuje schodek 252 miliard. Stát koupí firmu provozující plynovody |
Návrh rozpočtu, který vláda odešle do Sněmovny, navíc obsahuje některé na poslední chvíli přidané položky. Kabinet dodržel výši deficitu oznámenou na začátku září a zároveň uspokojil všechny žadatele například z řad vědců či sportovců, přifoukl během měsíce příjmovou i výdajovou stránku rozpočtu.
A tak zatímco prvního září ministerstvo financí počítalo s příjmy na příští rok ve výši 1 921 miliard korun, o měsíc později už to je 1 940 miliard. O stejnou sumu, devatenáct miliard, si pak ministři mohli dovolit zvýšit i výdaje.
Ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci vlády uvedl, že dřívější podklady mají jen „charakter technického materiálu“. Během měsíce podle něj bylo například možné o šest miliard navýšit příjmy i výdaje kvůli schválenému otevření pracovního trhu.
„Vláda zhruba před dvěma týdny schválila otevření pracovního trhu pro pracovníky ze třetích zemí, počítáme zhruba 20 000 zaměstnanců. Tím jsme vyslyšeli volání našich zaměstnavatelů. Současně předpokládáme zapojení dalších 20 000 ukrajinských uprchlíků. Oproti srpnu budeme mít o 40 tisíc pracovníků víc, ti si platí pojištění, odvádějí daně. Je to poměrně konzervativní odhad,“ řekl Stanjura.
Další miliardu přinesou podle ministra evropské peníze, deset miliard má připlynout z účtu privatizace, tedy z dividend, a 1,8 miliardy má být dodatečně započítaná dividenda z OKD.
| Ukazatel v mld. Kč | SR 2023 | SR 2024 | rozdíl |
|---|---|---|---|
| Příjmy státního rozpočtu | 1 928 | 1 940 | 12 |
| Výdaje státního rozpočtu | 2 223 | 2 192 | -31 |
| Saldo státního rozpočtu | 295 | 252 | -43 |
Zda jsou všechny takto naplánované příjmy reálné, má pochyby hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„K uvedené cifře schodku 252 miliard korun, kterou je třeba chápat jako ‚marketingovou‘, je třeba připočíst přibližně dvacet miliard korun příjmů, které ovšem nejsou zdaleka zaručené a ve vládním návrhu rozpočtu se objevily na poslední chvíli. Navíc, dalších 26 miliard korun svého deficitu vláda účetně přesunula na Státní fond dopravní infrastruktury, aby opět opticky vylepšila číslo deficitu. Pokud k oznámenému deficitu připočteme tyto sporné desítky miliard, dostáváme schodek 296 miliard korun. To je prostě nyní realističtější varianta,“ míní Kovanda.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je návrh státního rozpočtu na příští rok výsledkem kompromisu mezi potřebou ozdravit veřejné finance a zároveň si přespříliš nerozzlobit voliče. „Minimum potřebného, ale maximum možného. Jak to ale s kompromisem bývá, úplně spokojený není nikdo,“ shrnuje Horská.
Upozorňuje také, že pokud by vláda neudělala nic, blížil by se schodek hranici 400 miliard korun, bez omezení růstu mandatorních výdajů včetně důchodů a nově dorovnaných výdajů na obranu do výše dvou procent i dost možná přes tuto hranici.
„V této optice vláda pro příští rok skutečně prudce šlape na brzdu ve snaze zmírnit pád do propasti. Ale z pohledu letošního rozpočtu je úsilí vlády snižovat schodky nižší, než představila v květnu. Původně v ozdravném balíčku plánovala snížit schodky všech veřejných financí pod dvě procenta HDP už v roce 2024,“ upozorňuje Horská s tím, že teď se tak stane nejspíš až po roce 2026.
Ekonomové upozorňují také na dlouhodobě vysoký podíl mandatorních – tedy ze zákona povinných – výdajů. Ty rostou tak rychle, že státu už pak mnoho peněz například na investice nezbývá, a musí tak rozvoj financovat na dluh. A jen na jeho úhradu padne v příštím roce už 95 miliard korun, o 25 miliard více než letos.
„Mandatorní výdaje mají podle návrhu státního rozpočtu na příští rok činit 1 347 miliard korun a padne na ně sedmdesát procent všech příjmů, z toho osmdesát procent těch daňových,“ varuje Horská a vypočítává chybějící stovky miliard na rozvoj dálnic, vysokorychlostní železnice, nájemní bydlení nebo posílení energetické bezpečnosti a přenosové sítě.
„Je namístě se pokusit zapojit a zaktivovat soukromé investice a finance, které v Česku doposud leží ladem, a zapojením soukromých peněz znásobit prostředky volné pro investice,“ míní hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Navzdory pomalému snižování deficitu se Česku příští rok podaří výrazně snížit podíl schodku na výši HDP. Může za to vysoká inflace a s ní spojený růst cenové hladiny. I proto srovnávání s předchozími roky, z nichž deficit na rok 2024 vychází jako pátý nejhorší v historii Česka, nepovažuje ekonom Komerční banky Jaromír Gec už za příliš vypovídající.
„Je důležité připomenout, že za poslední čtyři roky poskočila cenová hladina měřená deflátorem HDP v úhrnu o zhruba čtvrtinu. Nelze tedy dost dobře srovnávat 252 miliard v dnešních cenách se stejnou nominální sumou před několika lety,“ říká Gec. Vhodnější je tedy podle něj deficit poměřovat k nominálnímu HDP.
A navržený rozpočet na rok 2024 s deficitem 252 miliard je dostatečný k tomu, aby se celkový schodek veřejných financí vrátil pod tři procenta HDP. „Náš odhad pro příští rok je zhruba 2,5 procenta HDP,“ dodává Gec s tím, že průměr v letech 2020-2022 byl 4,8 % HDP a za letošek se čeká 3,8 procenta.
Premiér Petr Fiala byl v odhadu ještě optimističtější. „Schodek veřejných rozpočtů vůči HDP bude příští rok ve výši 2,2 procenta. To je velmi důležitá zpráva,“ ohlásil předseda vlády.
Tento odhad však považují někteří analytici za hodně ambiciózní. „Úsporný balíček nepřiblíží veřejné finance k udržitelnému stavu natolik, jak by bylo třeba. Osobně mám pochybnosti, zda příští rok ke snížení schodku k HDP na vládou avizovaných 2,2 procenta dojde,“ míní hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
